Tváře Ljuby Hermanové (2013)

Ljuba Hermanová. Nestárnoucí, elegantní dáma, která sytým hlasem zpívala staropražské odrhovačky. Ale také vynikající šansoniérka a herečka, s výrazným citem pro grotesku. Připravila Šárka Skaláková.

Natočeno 2013. Premiéra 29. 12. 2013 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.; 30 min). Následovalo Noční mikrofórum na téma Ljuba Hermanová. Hostem zpěvačka Blanka Tůmová. Jak vzpomíná na Ljubu Hermanovou? Moderuje Dan Moravec. (89 min)

Repríza 10. 7. 2016 (ČRo 2 Praha, 22:00 h.); 6. 5. 2020 (ČRo Plus, 21:10 h.). K poslechu zde.

Lit.: Skaláková, Šárka: Tváře Ljuby Hermanové. In web ČRo 2 Praha, prosinec 2013 (článek). – Cit.: Kdo byla Ljuba Hermanová? Otázka možná pro mnohé banální. Ljuba Hermanová? Tu přece každý zná! Nestárnoucí, elegantní dáma, která ještě ve svých osmdesáti udělala hvězdu na jevišti, sytým hlasem kabaretiérky zpívala staropražské odrhovačky a suverénně si pohrávala s publikem. I to je pohled.

Skutečností ne tak známou je, že Ljuba Hermanová byla vpravdě vynikající šansoniérkou a herečkou, s výrazným citem pro grotesku. Však také této její vlohy využily takové osobnosti naší kultury jako Jiří Voskovec, Jan Werich, Jaroslav Ježek, Jiří Suchý, Jiří Šlitr, Milan Uhde, Václav Havel a další skvělí autoři, z nichž jmenujme alespoň Vladimíra Vodičku, Jaroslava Jakoubka, Ivana Vyskočila či Pavla Koptu.  

Když Ljuba Hermanová vlétla na jeviště hudebních scén, nebylo jí ještě ani 20 let a struktura rozpadlé rakousko-uherské monarchie zdaleka nebyla zbořena. Jako mladičká zazářila v operetě v Bratislavě i ve Vídni a během osmi let prolétla téměř všemi hudebními divadly v Praze. V nedlouhém období první republiky si naplno užila slávy operetní i kabaretní hvězdy a filmové hvězdičky. Byla temperamentní, divoká a ve vztahu k druhému pohlaví nespoutaná, až do vysokého stáří. Zajímavá žena, výjimečná umělkyně.

Je tady však jedna chyba, odnesl to čas. Divadelní vystoupení Ljuby Hermanové nebyla, až na výjimky, zaznamenána a z celé šíře jejích skvělých šansonů, i půvabných předválečných nahrávek na šelakových deskách, média do omrzení opakovala několik songů jako „Žižkovská“ neboli „Polír“ či „Tyátr“ neboli „…my jsme ti blázni, blázni z povolání…“, až písně i jejich protagonistku zcela zprofanovala. Zkreslený mediální obraz vytvořil poslední veřejnou podobu této herečky a zpěvačky a překryl její skutečné hodnoty.

Od narození Ljuby Hermanové uplynulo 100 let a dnešním vysokoškolákům její jméno – až na výjimky – nic neříká. Svět žije jinými jmény a jinými písněmi. A přece se v nich zpívá stále o tomtéž a hudební i herecké hvězdy stále stejně obětují své životy slávě, která za pár desítek let upadne v zapomnění. Pojďme tedy setřít prach z nahrávek jedné bývalé hvězdy a podívejme se zblízka na příběh jedné slavné, žádoucí a nakonec zcela osamělé ženy.

Lit.: Skaláková, Šárka – Luptáková, Věra – Taud, Rostislav: Co v Bohémě nebylo: Kvůli jejímu původu ji Oldřich Nový radši vyhodil z divadla. Zachránil ji pak Miloš Havel. In web ČRo 2 Praha, 9. 3. 2017 (článek + nahrávka k poslechu). – Cit.: Ljuba Hermanová (na snímku v roce 1986) si během prvních 10 let své kariéry v příjmení ubrala jedno „r“ a „n“. Do té doby totiž byla Herrmannová.

Filmový Kristián chránil za okupace svou manželku. Nastoupil s ní i do transportu. Přesto na jeho štítu zůstal jeden černý bod, který seriál Bohéma neuvádí.

Za 10 let od svého prvního divadelního angažmá ve smíchovské Aréně prošla Ljuba Hermanová desítkami pražských i mimopražských scén a taky filmem. Byla jedinou ženou, kterou Voskovec s Werichem pustili v Osvobozeném divadle na „svou“ forbínu.

A hrála i v Novém divadle Oldřicha Nového. Ale zůstává záhadou, proč jí ON nikdy nedohodil ani malou roli v nějakém svém filmu. Až na sklonku života se Hermanová svěřila s temnou stránkou jejich vzájemného vztahu.

Poloviční židovka a neřízená střela

V březnu 1939 po obsazení Československa Němci a jejím nesouhlasném komentáři ji Nový okamžitě vyhodil z angažmá. I když měli zrovna před premiérou. Strach dělá své. Byla po otci poloviční židovka a navíc neřízená střela. Mohla kdykoli cokoli říct. A Nový měl manželku židovku.

Otec Hermanové se vzdal židovské víry ještě před svatbou. Byl ortodoxní katolík. Jeho rodina se ho kvůli tomu vzdala. Pro nacisty ale zůstal židem. On i bratr Hermanové byli za protektorátu internováni. Přežili

A tak Hermanová hrála a zpívala v kočovných společnostech, později dělala obyčejnou dělnickou práci v internačním táboře. Dva roky před koncem války ji vzal pod svá křídla filmový magnát Miloš Havel. Díky němu pracovala v kině Lucerna jako šatnářka a asistentka promítače.

Po válce se směla vrátit

Paradoxně se díky tomu vyhnula nezáviděníhodnému osudu mnohých filmových hvězd a po válce se mohla hned vrátit do divadla. V Karlínském divadle se tak zase sešla s Oldřichem Novým i Janem Werichem. Později se v divadle objevil i Vlasta Burian.

Hermanová tu vystupovala ve Voskovcově a Werichově úpravě muzikálu Divotvorný hrnec. Během toho se seznámila s Rudolfem Cortézem, se kterým pak jezdila sólově po estrádách. Byla přelétavá. I jeho nakonec vyměnila za Redutu a později se Suchým a Šlitrem zakládala Divadlo Na zábradlí. Ani tam nevydržela dlouho.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)