Akademie – Václav Talich, Německo a Rakousko (2014?)

Přidal: Přemek |

Leden 21, 2014

O kontaktech českého dirigenta s německým prostředím, o hudbě německých autorů na repertoáru České filharmonie a o Talichově umělecké činnosti v době nacistické okupace. Připravil a hovoří muzikolog Milan Kuna.

Natočeno 2014 (?). Premiéra 15. 1. 2014 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 105 min). Repríza 5. 5. 2020 (ČRo 3 Vltava, 21:15 h.).

Lit.: Veber, Petr: Václav Talich a německá kultura. In web ČRo 3 Vltava, leden 2014 (článek). – Cit.: Dirigenta, spojeného především s historií České filharmonie a pražského Národního divadla, představí pořad Akademie tentokrát z hlediska jeho kontaktů s německým prostředím a s německou hudbou, včetně kdysi kontroverzního tématu Talichovy umělecké činnosti v době nacistické okupace.

Autorem pořadu je muzikolog Milan Kuna, který o tomto umělci napsal velkou monografii a jeho odkazem se zabývá dlouhodobě.

Téma má samozřejmě více rovin: v první řadě Talichův vztah k největším tvůrcům německé hudby od Bacha přes Beethovena a Brahmse až po Richarda Wagnera. Samostatné téma je Talichovo hostování ve Vídni či v Berlíně a propagace české hudby. A dále otázka, jakou péči věnoval Talich německým skladatelům při práci s Českou filharmonií. Téma ale má ještě jednu rovinu, která vyplývá z Talichova působení během německé okupace a bezprostředně po druhé světové válce, kdy byl naprosto nespravedlivě obviněn z kolaborace.

Byly doby, kdy Beethovenovo nebo dokonce Mozartovo němectví nikdo neprožíval. A pak naopak doby, kdy i tito skladatelé byli právě z tohoto důvodu raději vynecháváni z programů, jako tomu bylo u nás krátce po 2. světové válce. Tato doba byla pro Václava Talicha mimořádně obtížná, protože zatčení a obvinění z kolaborace, o které se zasloužil Zdeněk Nejedlý, bylo evidentní špinavou nespravedlností.

Mezi hudební kulturou českou a německou ovšem existuje jisté napětí i bez ohledu na tragické okolnosti druhé světové války. Ale jen osobnosti velkého formátu dovedou z tohoto napětí vytěžit něco inspirujícího. Na jedné straně pochopit a docenit velkou tradici německé hudby, a na stranu druhou pěstovat svébytnost a kvalitu na domácí půdě.

Talich se snažil o obojí, velmi ctil výrazné německé dirigenty – a samozřejmě skladatele. Na počátku své dráhy byl roku 1904 krátce koncertním mistrem Berlínské filharmonie a setkání s jejím tehdejším šéfdirigentem Arturem Nikischem zcela změnilo jeho život. Opustil dráhu houslisty a rozhodl se stát dirigentem.

Byl si dobře vědom, jakou kvalitu německé orchestry už tehdy představovaly. A chtěl, aby když zavítá do obou sousedních německy mluvících zemí s Českou filharmonií, aby to bylo ne pouze reprezentativní – ale také umělecky svébytné, pro tamní publikum strhující, zkrátka památné. I tak se dá o některých jeho koncertních cestách vyprávět.

Radiodokument