Pohádky pro naši podvyživenou duši (2014?)
Dominika Švecová. O výkladu a významu českých pohádek, o zdrojích, z kterých vychází a o obrazech, které vytváří. Pohádkové příběhy přináší lidské duši pokrm, ze kterého může člověk žít a působit. Účinkuje psychoterapeutka A. Janátová, děti, jejich rodiče a hudebníci, kteří hledají vlastní výklad pohádek a vyjadřují způsob, jakým dochází k interakci pohádek s jejich nitrem.
Natočeno 2014 (?). Premiéra 12. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:45 h.; 60 min).
Lit.: Švecová, Dominika: “Pohádky pro naši podvyživenou duši”. In web ČRo 3 Vltava, únor 2014 (článek). – Cit.: Kdy jste naposledy slyšeli pohádku? A kdy naposledy vám někdo pohádku vyprávěl? Vyprávěli vám rodiče a prarodiče pohádky a vyprávěli jste je vy svým dětem?
“O Anežce Janátové a její Akademii Tabor vím už několik let”, píše autorka dokumentu Dominika Švecová. “Její práce mě zaujala, když jsem se dověděla o tématu jejího pravidelného semináře” O tajuplné a léčivé moci pohádek a zjistila jsem, že pohádky lze vykládat moderním, filosoficko-psychologickým způsobem a odhalit pozoruhodnou moudrost, kterou obsahují a která je silně aktuální pro dnešní svět.”
PhDr. Anežka Janátová je psycholožka, která se věnuje už dlouhá léta pedagogické a psychoterapeutické činnosti. Ve své Akademii sociálního umění Tabor vede kurzy, jimiž napomáhá svým studentům k ozdravění jejich psychického života. Pohádky sbírá od svých dvaceti let. Ve svém semináři Tajuplná a léčivá moc pohádek vykládá Janátová pohádky opravdu neotřelým způsobem.
Vstoupili jsme na půdu akademie Tabor v Nové Vsi nad Popelkou na Královéhradecku a posloucháme výklad Anežky Janátové i její interakci se studenty. K tomu, abychom mohli pohádku analyzovat, ji musíme řádně vyslechnout. A v tomto semináři ji posloucháme tak, jak pohádky normálně neslyšíme. Páteří našeho dokumentu je pohádka O živé vodě, kterou Anežka Janátová vypráví za hudebního doprovodu muzikoterapeuta a pedagoga Jana Chromečka a jeho studentů Jaroslava Janka a Petra Nováka. Trojice hudebníků hraje na tradiční nástroje, jako jsou kontrabas nebo příčná flétna, i na nástroje, které byly speciálně vyrobené pro účely muzikoterapie, jako jsou lyra, přenosný cimbál, bronzový metalofon a břidlicový litofon. Hudební doprovod je inspirován lidovou písní.
Janátová vysvětluje, že pohádky s námi komunikují v obrazech. Pohádky jsou živoucí obrazy pro naši duši. Mají přesný význam a oslovují nejen náš intelekt, ale i naše emoce a hlavně naši vůli. Dospělý člověk potřebuje k pohádkám interpretaci. Pak vidí konkrétní obrazy a dokáže pochopit i jejich význam.
Pohádky nemá smysl číst, rodič se je musí umět naučit vyprávět. Dítě totiž žije obrazy, které matka nebo otec kreslí slovem. A duše dítěte jim hned rozumí.
Každá pohádka nebo mýtus sytí jinou část duše člověka v jiném stádiu vývoje. Pohádka používá přesné obrazy, aby lidskou duši přiblížila okolnostem, do kterých se ve svém životě dál dostane. Aby naše duše byla pevná a silná a dokázala v různých krizích obstát, potřebujeme pokrm pro duši, kterou nám pohádky nabízí.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku