A. je někdo jiný (2007)

Přidal: Přemek |

Duben 16, 2008

Andreas Sauter, Bernhard Studlar. Překlad Jitka Šťávová. Dramaturg Marek Horoščák. Režie Hana Mikolášková. Scénická hudba Jan Kyncl. Zvukový mistr Lukáš Dolejší.

Osoby a obsazení: A. (Eva Novotná), Nina (Barbora Milotová), Herwig (Miroslav Černý), Gerd (Lubomír Stárek), Pheres (Dušan Sitek).

Nastudoval ČRo Brno v roce 2007. Premiéra 22. 4. 2008. Veřejná přehrávka 14. 7. 2012 v rámci cyklu Audiokabinet – Měsíc autorského čtení, Brno (Divadlo Husa na provázku, 17:30 h.). Na besedě hovořila Hana Hložková.

Pozn.: Nominace Prix Bohemia Radio 2008 v kategorii Rozhlasová hra pro dospělého posluchače.

Lit.: {Horoščák, Marek}: A. je někdo jiný. In web ČRo, duben 2008 (anotace). – Cit.: Máte pocit, že dobře znáte své nejbližší a nic vás už na nich nedokáže překvapit? Totéž si mysleli přátelé dívky, která ve hře autorů Andrease Sautera a Bernharda Studlara nemá jméno.

Je označena prostě jenom písmenem A. – jako proměnná, jako neznámá, jako člověk, který se zničehonic rozhodne zmizet ze svého dosavadního života. Z útržků jejího dopisu na rozloučenou a z výpovědí jejích blízkých společně s hrdiny hry postupně zjišťujeme, že byla naprosto jiná, než si každý z nich myslel.

Kdo je vlastně A.? A. je mladá, oblíbená, relativně bezstarostná, šťastně vdaná žena. Ale především: je mrtvá. V blízkosti jejího vozu bylo nalezeno upálené tělo, které bylo lékařem identifikováno za její a na základě daných indicií se patrně jednalo o sebevraždu. Tato hrůzná zpráva přirozeně zasáhla její nejbližší pozůstalé, především manžela Gerda, úspěšného architekta, ovdovělého otce Pherese, nejlepší přítelkyni Ninu, se kterou několik let před sňatkem bydlela, a společného kamaráda Bonga, bujarého majitele baru. Tyto osoby si znovu a znovu pokládají otázku nepochopitelného „Proč?“. Byl to strach z každodennosti, strach z ochabnutí velkých citů či strach nemít jednoho dne již žádné další sny a tužby, které dohnaly A. až k smrti? Během jednotlivých pasáží a zlomků vzpomínek vstupuje do děje sama A., která by snad čtením svých nedokončených, Gerdovi adresovaných dopisů mohla dát konečnou odpověď. Závěrečné rozuzlení je však pro všechny stejně velikým překvapením.

Napínavý příběh dvojice mladých autorů byl původně napsán pro divadlo a v roce 2000 byl v Německu oceněn Kleistovou cenou. Do češtiny jej přeložila Jitka Šťávová.

Andreas Sauter pochází ze Švýcarska, kde se v Curychu roku 1974 narodil, v roce 1995 ukončil diplomem studium učitele ZŠ, poté pracoval v divadle jako nezávislý autor, herec a režisér, v roce 1997 studoval jeden semestr herectví na Akademii v Curychu, od dubna 1998 nastoupil na Vysokou uměleckou školu v Berlíně, obor scénické psaní, dnes žije v Berlíně.

Bernhard Studlar se narodil roku 1972 ve Vídni, v letech 1991-1996 zde studoval na Vídeňské univerzitě obory divadelní věda, filozofie, germanistika a publicistika, v období 1995-1998 pracoval jako dramaturg a asistent režie v Theater der Jugend ve Vídni, od dubna 1998 začal stejně jako jeho kolega studium na Vysoké umělecké škole v Berlíně, obor scénické psaní, žije střídavě v Berlíně a ve Vídni, pro kterou a o které vytvořil v roce 2000 vlastní divadelní hru Transdanubia – dreaming, za kterou získal o rok později ocenění.

Rozhlasové hry