Sto dukátů za Juana (1953)
Muzikál s použitím motivů Miguela Cervantesa y Saavedra napsal Vladimír Dvořák. Hudba Zdeněk Petr. Hraje Orchestr Divadla v Karlíně, řídí Karel Vlach. Režie Vladimír Dvořák. Hudební režie Zdeněk Petr.
Osoby a obsazení: Juan (Vladimír Salač), Kristinka, služka (Nina Jiránková), voják (Fanda Mrázek), soudce a starosta (Josef Hlinomaz), Beatrice, jeho žena (Hana Kavalírová), Roldan, dobrodruh (Václav Voska), Sarmiento, vinař (František Klika), Inéz, jeho žena (Jaroslava Adamová), Chanfalla, loutkář (František Filipovský), Chirinos, jeho žena (Ludmila Píchová), Pasilas, kostelník a laický mnich (Miroslav Horníček), biřic (Robert Morávek), almužník u sv. Lucie (Radislav Nikodém), doňa Klára, bohatá paní (Marie Nováková), její dceruška (Zdenka Kavínová). Dále účinkují Marie Štichová, Antonín Jedlička, Bohumír Brunclík a členové smíšeného sboru Divadla hl. města Prahy v Karlíně (sbormistr Dalibor Brázda).
Natočeno 1953. Premiéra 10. 5. 1953 (86 min.).
Pozn.: V roce 1987 vzniklo nové nastudování.
Lit.: Brandl, Vladimír: Dukáty za Juana po letech. In Týdeník Rozhlas, květen 2008 (anotace). – Cit.: V květnu uplyne pětaosmdesát let od zahájení rozhlasového vysílání a zároveň pětapadesát let od rozhlasové premiéry hudební komedie s názvem Sto dukátů za Juana. Libretista Vladimír Dvořák využil motivy Cervantesových her pro příběh,ve kterém mladý šlechtic Juan propouští na svobodu zajaté otroky,jež měl dopravit do Ameriky. Za tento čin mu hrozí trest a královští biřici jsou motivováni odměnou sto dukátů,která byla vypsána jako za Juanovo dopadení.
Nesoučasná zápletka dala příležitost skladateli Zdeňku Petrovi. Napsal hudbu, jež navazovala na písničky z amerického muzikálu Divotvorný hrnec, který Zdeněk Petr upravil a instrumentoval o pět let dříve. Tři písně – Dobrou noc, Píseň pro Kristýnku a Tak já nevím – autoři původně nechtěli povolit hrát jako samostatné písničky bez kontextu hry, ze které se stal rozhlasový bestseller.. Brzy po rozhlasové premiéře se hudební komedie dostala na varnsdorfskou profesionální divadelní scénu, hrála se ve Valdštejnské zahradě v režii Jána Roháče,poté obešla mnohá profesionální i ochotnická jeviště. Písničky byly přeloženy do několika jazyků,kromě rozhlasu je ve své době nahrálo nejméně sedm evropských gramofonových firmem a staly se z nich evergreeny.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku