Času pán (1986)

Přidal: Přemek |

Červen 23, 2008

Jaroslav Boček. Romaneskní příběh z uliček pražského Starého Města zvažující odvěké otázky času vyměřeného lidskému životu. Hudba Miloš Kozelka. Dramaturg Ivan Škapa. Režie Alena Adamcová.

Osoby a obsazení: Postižený (Josef Somr), Času pán (Svatopluk Beneš). Dále účinkují Libuše Havelková, Martin Stropnický, Jana Špaňurová, Jana Paulová, Jaroslava Kretschmerová, Simona Stašová, Blanka Vikusová, Vlastimil Brodský, Stanislav Fišer, Uršula Kluková, Radmila Malá, Jaroslav Kepka, Viktor Maurer, Blanka Lormanová, Ivana Vavrová, Bohuslav Kalva, Jan Kotva, Radan Rusev, Radislav Nikodém, Aleš Procházka, Lukáš Hlavica a Jakub Zindulka.

Natočeno 1986. Premiéra 29. 12. 1986. Repríza 1. 9. 2001; 11. 10. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.; 81 min.).

Pozn.: Romaneskní příběh z uliček pražského Starého Města nazval jeho autor Jaroslav Boček Času pán. Být pánem času, by si možná přál nejeden z nás. Jaká úskalí ale přináší taková moc? Filosofující groteska zvažující odvěké“ otázky času, vyměřeného pro smysluplnou lidskou práci. (anotace)

Lit.: Tomáš, Jiří: Rozhlasový přelom roku. In Tvorba 2/1987 (14. 1. 1987), s. 8 (článek).

Lit.: anonym: Jaroslav Boček: Času pán. In web ČRo 2 Praha, říjen 2015 (článek). – Cit.: Romaneskní příběh z uliček pražského Starého Města, který zvažuje odvěké otázky času vyměřeného lidskému životu. V hlavní roli Chronose uslyšíte Josefa Somra.

Autora inpirovala pražská pověst, podle které socha Chronose z chrámu svatého Jakuba, rok co rok v listopadu na pár dní ožije a toulá se ulicemi Prahy. A právě tam Chronose, tedy Čas, potká jednou šéf barrandovské produkce Babula.

Už postaršímu muži splní velký sen a vrátí mu mládí. Panu Babulovi však jeho nově nabytých 25 let příliš štěstí ani původně plánovaných radovánek nepřinese. Být pánem Času neznamená pro člověka být i pánem svého štěstí.

Jaroslav Boček vystudoval na pražské FAMU dramaturgii a teorii. Jeho profesionální dráhu ale poznamenala doba normalizace. Musel tak opustit své dosavadní profese redaktora, dramaturga, režiséra a vysokoškolského profesora na akademii. Od té doby se živil hlavně psaním.

Ve svých povídkách a románech často volil prostředky sci-fi a fantastiky, některé příběhy pak situoval do prostředí staré Prahy, kterou měl rád. Naší rozhlasovou hru napsal v roce 1984. (…)

Rozhlasové hry