Panáček v říši mluveného slova

stránky přátel rozhlasových her a mluveného slova vůbec

Gazdina roba (1953)

Gabriela Preissová. Rozhlasová úprava Dalibor Chalupa. Hudba Emanuel Kuksa. Režie Vladimír Vozák.

Osoby a obsazení: Vypravěč (Štěpán Zemánek), Eva, krajčírka (Viola Zinková), Evina tetka (Jarmila Kurandová), Mešjanovka, selka (Jarmila Urbánková), Kotlibovka, selka (Anděla Novotná), Mánek Mešjaný (Rudolf Krátký), Samko Jagoš, kožušník (Otakar Otta Dadák), Zuzka, podruhyně (Vlasta Fialová), doktor z Hrozenkova (Miloš Hájek), Notáriuska, jeho žena (Jarmila Lázničková), Huspeka, pravotár z Prešpurka (Stanislav Hejný), Danyš, sklínkař (Bohuš Smutný) , Jožka, šohaj (Rudolf Jurda), Poluša, jeho frajerka (Viola Javůrková), Žiga, dělník, houslista (Václav Kyzlink), Rubač, dělník (Karel Kabíček), Baron (František Baťka), Baronka (Eva Kubešová), Správce (Ladislav Smolinský) a Druhý stárek (František Vicena).

Nastudovalo Brno v roce 1953. Premiéra (?) 7. 1. 1954 (94 min.). Obnovená premiéra 16. 5. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 93 min.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Venclová, Renata: Gabriela Preissová: Gazdina roba. Drama zapovězené lásky z moravské vesnice. In web ČRo 3 Vltava, 16. květen 2021 (článek). – Cit.: Rozhlasová adaptace slavného vesnického dramatu Gabriely Preissové o vášni, snech a touze, které není možné naplnit. Archivní inscenaci z roku 1953 uvádíme v obnovené premiéře po více než 30 letech. (…) Svá dvě dodnes uváděná vesnická dramata Gazdina roba a Její pastorkyňa napsala Gabriela Preissová ještě ani ne třicetiletá a výrazně jimi zasáhla do bojů o realistické drama. Výjevy ze života obyvatel Slovácka, které důvěrně poznala z pobytů u svého strýce a pak v prvních letech prvního manželství, přinesly na jeviště Národního divadla v Praze nejen ozvuky nářečí a moravské lidové kroje, ale především tragické příběhy, v jejichž základě ležela majetková nerovnost a společenské předsudky.

O vznik Gazdiny roby se zasloužil ředitel Národního divadla v Praze František Adolf Šubert. Právě on vybídl mladou autorku, která zrovna úspěšně vydala sbírku próz Obrazy ze Slovácka, aby se pokusila o drama. Preissová mu nejprve nabídla k posouzení syžet divadelní hry Ideál, zkušený divadelní praktik však viděl větší potenciál v povídce Gazdina roba, která byla otištěna v lednovém čísle Osvěty v roce 1889. Někdy v polovině roku začala Preissová na dramatizaci své povídky o nerovné lásce krajčířky Evy a bohatého statkářského syna Mánka pracovat.

V září 1889 byla hra dokončena a přijata k nastudování do Národního divadla. Premiéra se konala 7. listopadu 1889, první představitelkou Evy krajčířky se stala Marie Bittnerová.

Drama Vaše Gazdina roba s upřímnou radostí jsme uvítali – mne zvlášť zajímalo názorným podáním obrazu života lidu našeho v postavách tak jadrně vykreslených. Má-li české drama v samostatné a rázovité se vyvinouti, musí vyrůsti ze života národního a velkou zásluhu do budoucnosti má spisovatel, který tuto cestu svým současníkům i budoucím pracovníkům ukazuje. – Proto všichni, kdož s námi stejně smýšlejí, potěšeni budou z Vaší práce.
Z dopisu dramaturga Národního divadla Ladislava Stroupežnického spisovatelce Gabriele Preissové (…).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

(c) 2005 - 2011 Panáček v říši mluveného slova | autoři: Přemek, Beatman, ixi a Rickie | mapa webu

• Domů