Podepsán Roman (1987)

Přidal: Přemek |

Srpen 24, 2008

Otto Schmidt. Hra faktu. Hudební improvizace na syntezátor Max Wittmann. Zvuk Zdeněk Janoušek. Záznam a střih Jana Kuchovská. Dramaturg Jan Kolář. Režie Zdeněk Kozák.

Osoby a obsazení: Karel Sabina (Jiří Tomek), Josefina Sabinová (Ivana Valešová,) Karel Havlíček Borovský (Aleš Jarý), Liblinský (Karel Mišurec), Josef Václav Frič (Zdeněk Bureš), Karel Sladkovský (Zdeněk Černín), dr. Julius Grégr (Miroslav Donutil), Jan Neruda (Jaroslav Kuneš), Josef Barák (Zdeněk Junák), JUDr. Kučera (Jiří Dušek), agent (Josef Karlík), vypravěč (Rudolf Krátký), hlasy (Jaroslav Tuček, Jiří Brož, Jiří Pecha).

Nastudovalo Brno. Natočeno říjen – listopad 1987 (studio 7, 44 min.). Premiéra 9. 11. 1987. Smazáno, nalezen dubl pás. Obnovená premiéra 7. 11. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) u příležitosti 140. výročí úmrtí Karla Sabiny v cyklu Současná hra.

Pozn.: Rozhlasová hra Podepsán Roman líčí tragický osud významného spisovatele, libretisty, novináře a politika Karla Sabiny. Výchozí situací dramatu Otty Schmidta je setkání Sabiny s českými vlasteneckými elitami v bytě advokáta Kučery 30. července 1872, které mu přineslo nejtěžší chvíle v životě. Revolucionář Sabina, jenž si za svou aktivní protirakouskou činnost odpykal osmnáct let v žaláři, což ho krutě poznamenalo, je svými kolegy označen za konfidenta a jako takový má být vlastenci souzen. (anotace)

Lit.: Hložková, Hana: Otto Schmidt: Podepsán Roman. In web ČRo 3 Vltava, 7. 11. 2017 (článek). – Cit.: Rozhlasová hra Podepsán Roman líčí tragický osud významného spisovatele, libretisty, novináře a politika Karla Sabiny. Výchozí situací dramatu Otty Schmidta je setkání Sabiny s českými vlasteneckými elitami v bytě advokáta Kučery 30. července 1872, které mu přineslo nejtěžší chvíle v životě. Revolucionář Sabina, jenž si za svou aktivní protirakouskou činnost odpykal osmnáct let v žaláři, což ho krutě poznamenalo, je svými kolegy označen za konfidenta a jako takový má být vlastenci souzen. Hru vysíláme u příležitosti 140. výročí úmrtí Karla Sabiny.

Jaké okolnosti přiměly Karla Sabinu (1813 – 1877) k tomu, že se stal tajným spolupracovníkem policie? Kde jsou hranice toho, co lidská bytost ještě snese a co už ne? Máme právo soudit člověka za to, že byl zlomen poté, co mnoho let trpěl ve vězení, protože se nebál bojovat za české zájmy? Dramatik Otto Schmidt se snaží, prostřednictvím několika zásadních obrazů ze života Karla Sabiny, nalézt odpovědi na některé z těchto otázek. Proto spatříme význačného představitele české inteligence a protirakouského odboje hned v několika podobách. Jako revolucionáře z roku 1848, podněcujícího ke svrhnutí absolutistického režimu v Rakouském císařství, a plamenného řečníka, který na svou stranu dokázal získat i lidové masy. Jako zapáleného žurnalistu i literáta, potýkajícího se s cenzurou. Jako jedince v situaci, kdy je – za údajnou přípravu protirakouského spiknutí pod vlivem Bakunina – odsouzen k trestu smrti a netuší, že mu nakonec bude zmírněn na mnohaleté vězení apod. O charakteru a činech „obviněného“ se dozvíme tolik, abychom mohli být k jeho osudové chybě případně shovívavější, než jeho souputníci.

V inscenačním pojetí je příběh Karla Sabiny záměrně narušován hudbou Bedřicha Smetany. Konkrétně citacemi ze slavné komické opery Prodaná nevěsta, jejímž libretistou byl právě Sabina. Pasáže z veselého operního kusu slouží jako ironický protiklad k vypjatým dějovým situacím, kterým vévodí herecké výkony dvou generací tehdejších stálic brněnských jevišť.

Rozhlasové hry