Probuzení jara (1984)

Přidal: Přemek |

Listopad 9, 2005

Frank Wedekind. Rozhlasová adaptace slavného dramatu o tragickém střetu mladického vášnivého citu s měšťáckou prudérií a pseudomorálkou. Překlad a úprava Helena Herbrychová. Hudba Vladimír Werner, řídí Jiří Váchal. Dramaturgie Marie Říhová. Režie Jan Berger.

Osoby a obsazení: muž (Eduard Cupák), Melchior Gábor (Václav Kopta), Moric Stiefel (Marek Tomažič), Vendla Bergmanová (Miriam Chytilová), Marta (Veronika Dostálová), Ilse (Martina Samková), paní Gáborová (Gabriela Vránová), pan Gábor (Otakar Brousek st.), paní Bergmanová (Slávka Budínová), strýc Probošt (Josef Patočka), rentiér Stiefel (Josef Velda), strýc probošt (Josef Patočka), rektor (Karel Urbánek), Habbebald (Zdeněk Kutil), Honzík (Stanislav Aubrecht), Lemmermeyer (Michal Dlouhý), Diedhelm (Libor Hruška), Ruprecht (Martin Zounar) a chlapec (Jan Potměšil).

Natočeno 1984 (59 min.). Repríza 1. 4. 1989 (Vltava, 11:40 – 12:42 h.) v cyklu Mladý hrdina v naší i světové literatuře a dramatice; 26. 7. 2014 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h) u příležitosti 150. výročí narození Franka Wedekinda; 17. 4. 2017 (ČRo 3 Vltava, 13:00 h.) na Velikonoční pondělí; 20. 7. 2024 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Pozn.: Tragický příběh lásky dvou mladých lidí – drama, které v době svého vzniku vyvolalo skandál, protože překračovalo tabu. Hru Probuzení jara dnes vnímáme jako významnou součást divadelní klasiky. Rozhlasovém nastudování se opírá o překlad a úpravu Heleny Herbrychové.

Německý dramatik Frank Wedekind (1864-1918) byl nekonformním umělcem, který se intenzivně bouřil proti společenským i uměleckým konvencím. Studoval filozofii a práva, psal lyriku, povídky, krátké scény i jarmareční písně. Velice rád měl svět cirkusu, ve kterém hledal inspiraci pro své divadelní experimenty. Neustále usiloval o to, aby činoherní postupy rozšířil a obohatil o prvky převzaté z operety, cirkusu, kabaretu a pantomimy. Procestoval západní Evropu a v divadle se věnoval řadě profesí. Byl činoherním režisérem a hercem, vystupoval v kabaretu, kde zpíval, a dokonce vymýšlel a hrál pantomimy. Kromě toho psal i dramata (Probuzení jara, Pandořina skřínka, Lulu), která chápal jako výsostný výraz osobního postoje ke světu. Proslavil se hned prvním svým dílem – hrou Probuzení jara, která sice vznikla už v letech 1890-1891, ale vzhledem k zákazům cenzury mohla být uvedena až o patnáct let později.

Wedekind totiž tímto dramatem zasáhl jedno z největších tabu tehdejší společnosti. Hlavními postavami hry jsou dva mladí lidé pocházející z takzvaných „dobrých“ středostavovských rodin, ve kterých nejen že nebylo slušné o lidské sexualitě mluvit, ale navíc se toto téma pokrytecky přecházelo mlčením, jakoby neexistovalo. A tak příběh o „sexuálním probuzení“ dvou mladých lidí – příběh lásky a střetu mladického vášnivého citu s měšťáckou pruderií – končí tragicky. (anotace)

Lit.: anonym: Frank Wedekind: Probuzení jara. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2014 (článek). – Cit.: Rozhlasová adaptace slavného dramatu o tragickém střetu mladického vášnivého citu s měšťáckou prudérií a pseudomorálkou. I dnes, více než sto let po svém vzniku, si Probuzení jara Franka Wedekinda zachovalo svou provokativnost a působivost. Současné publikum už sice nebývá pohoršeno skutečností, že se na jevišti otevřeně mluví o tabuizovaném tématu ětské sexuality a dospívání. Ale expresivita, se kterou Wedekind zachycuje erotické tápání ještě dětských hrdinů a prudérní pokrytectví světa dospělých, dodnes budí otázky, na které nemáme snadnou odpověď.

Děj se odehrává v prostředí maloměsta a ve hře vystupují především dětské postavy, které jsou ve vedlejších rolích doplněny postavami rodičů a učitelského sboru. Hlavními hrdiny jsou ale čtrnáctiletí Melchior a Vendla, jejichž nevědomost ve věcech sexuality vede k tragédii.

Rozhlasovou inscenaci z roku 1984 Český rozhlas Vltava vysílá u příležitosti 150. výročí narození Franka Wedekinda.

Frank Wedekind (24. 7. 1864–9. 3. 1918) se narodil se v Hannoveru, vyrostl ve Švýcarsku, studoval filologii a práva, ale studia nedokončil. Žil v Curychu, v Berlíně a v Mnichově, často pobýval v cizině. Proslavil se především dramaty Probuzení jara, Lulu.

Wedekindovo jméno je spojeno s mnichovským časopisem Simplicissimus, v němž uveřejňoval zejména lyriku, básně ovlivněné kramářskou písní a šansonem, často a rád vystupoval v kabaretech.

Napsal množství povídek, pro které jsou příznačné autobiografické prvky a citlivé, často ironické zobrazení erotického faktoru v životě člověka.

Rozhlasové hry