Magorie (1991, 2021)

Přidal: Přemek |

Listopad 25, 2008

Alexandra Berková. Fantaskní podobenství o zemi pod plochým kamenem. Dramatizace a režie Josef Henke. Scénická hudba Emil Viklický. Hudební režie Jiří Váchal. Dramaturg Václav Daněk. Asistent režie Jitka Baudyšová. Zvukový mistr Miloš Kot. Natáčecí technik Anna Suchánková.

Osoby a obsazení: Hlas autorky (Jiřina Jirásková), Narrator I., Zkušený hlas a také Hrobník a Stařec (Ota Sklenčka), Narrator II., Znavený hlas, Táta, Mrtvol (Jiří Sovák), Narrator III., Ženský hlas, Máma, Stařenka (Antonie Hegerlíková), Narrator IV., Skeptický hlas, Doktor, Bahnoslav Rypec, Tajný a On (Jiří Adamíra), Jiří, později Básník Jura Jiřinský (Jaroslav Kepka), Blanokřídlá, Jiříkova milá, později Jiříkova žena (Jana Drbohlavová), Luci-Ferka, vlastně Lucie Františka Negroponti, Jiříkova milenka (Hana Maciuchová) a Jiříkův bratr Jaryn, později Jaryn Tajný, Jaryn Pupík a Jaryn Předsedkyně (Jiří Lábus), ??? a (Vladimír Fišer) a členové DRDS.

Natočeno v roce 1991 (90 min.). Repríza 5. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 20. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h). Repríza v podobě třídílného cyklu 22.- 24. 10. 2020 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 15. – 17. 1. 2022 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou; 7. – 9. 2. 2024 (ČRo 3 Vltava, 23:00 h.) v cyklu Četba s hvězdičkou.

Vydala Radiotéka, srpen 2021 (MP3, CR.ES.2021.79).

Lit.: anonym: Magorie. In web ČRo, duben 2011 (anotace). – Cit.: Dříve než byla novela Alexandry Berkové Magorie oceněná v roce 1991 cenou Egona Hostovského, natočil podle ní režisér Josef Henke dramatickou kompozici s hudbou Emila Viklického. Ve fantaskním podobenství o zemi pod plochým kamenem vytvořila autorka metaforu života v totalitě.

Alexandra Berková představovala v době, kdy moc totalitního státu zasahovala i do vydávání literatury, typ nekonformní autorky, která si na svůj knižní debut musela počkat dvanáct let (předtím publikovala pouze časopisecky). Knížka s červeným obalem vyšla až v roce 1986 a byla přijata s velkým ohlasem, jak Berková později vzpomínala: „zmizela z pultů během jednoho dopoledne.“ V této povídkové knize se převážně zaměřila na ženské osudy. Po listopadové revoluci se stala jednou z prvních propagátorek feminismu a vystupovala s tímto tématem ve veřejných diskuzích.

V Magorii, která již kolovala téměř jako samizdat v opisech ještě před rokem 1989, si vyzkoušela složitou formální konstrukci a literárnost, od obojího později ustupovala, zvláště ve svých televizních scénářích. Ženskému tématu však zůstala věrná, dokonce prosazovala v rámci zrovnoprávnění založení ženské zednářské lóže. Patřila také k průkopníkům výuky tvůrčího psaní a řadu let vyučovala na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého a na Vyšší odborné škole tvůrčího psaní. Zemřela v roce 2008 ve věku nedožitých 59 let.