Magorie (1991)

Alexandra Berková. Fantaskní podobenství o zemi pod plochým kamenem.  Dramatizace a režie Josef Henke. Scénická hudba Emil Viklický. Dramaturg Václav Daněk.

Osoby a  obsazení: Hlas autorky (Jiřina Jirásková), Narrator I., Zkušený hlas a také Hrobník a Stařec (Ota Sklenčka), Narrator II., Znavený hlas, Táta, Mrtvol (Jiří Sovák), Narrator III., Ženský hlas, Máma, Stařenka (Antonie Hegerlíková), Narrator IV., Skeptický hlas, Doktor, Bahnoslav Rypec, Tajný a On (Jiří Adamíra), Jiří, později Básník Jura Jiřinský (Jaroslav Kepka), Blanokřídlá, Jiříkova milá, později Jiříkova žena (Jana Drbohlavová), Luci-Ferka, vlastně Lucie Františka Negroponti, Jiříkova milenka (Hana Maciuchová) a Jiříkův bratr Jaryn, později Jaryn Tajný, Jaryn Pupík a Jaryn Předsedkyně (Jiří Lábus) a ??? a (Vladimír Fišer).

Natočeno v roce 1991 (90 min.). Repríza 5. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 20. 7. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Lit.: anonym: Magorie. In web ČRo, duben 2011 (anotace). – Cit.: Dříve než byla novela Alexandry Berkové Magorie oceněná v roce 1991 cenou Egona Hostovského, natočil podle ní režisér Josef Henke dramatickou kompozici s hudbou Emila Viklického. Ve fantaskním podobenství o zemi pod plochým kamenem vytvořila autorka metaforu života v totalitě.

Alexandra Berková představovala v době, kdy moc totalitního státu zasahovala i do vydávání literatury, typ nekonformní autorky, která si na svůj knižní debut musela počkat dvanáct let (předtím publikovala pouze časopisecky). Knížka s červeným obalem vyšla až v roce 1986 a byla přijata s velkým ohlasem, jak Berková později vzpomínala: „zmizela z pultů během jednoho dopoledne.“ V této povídkové knize se převážně zaměřila na ženské osudy. Po listopadové revoluci se stala jednou z prvních propagátorek feminismu a vystupovala s tímto tématem ve veřejných diskuzích.

V Magorii, která již kolovala téměř jako samizdat v opisech ještě před rokem 1989, si vyzkoušela složitou formální konstrukci a literárnost, od obojího později ustupovala, zvláště ve svých televizních scénářích. Ženskému tématu však zůstala věrná, dokonce prosazovala v rámci zrovnoprávnění založení ženské zednářské lóže. Patřila také k průkopníkům výuky tvůrčího psaní a řadu let vyučovala na Soukromém gymnáziu Josefa Škvoreckého a na Vyšší odborné škole tvůrčího psaní. Zemřela v roce 2008 ve věku nedožitých 59 let.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)