Kolébka (1952)

Alois Jirásek. Historická veselohra z doby mládí Václava IV. Rozhlasová úprava Miloslav Jareš. Hudba Jaromír Otto Karel. Hraje orchestr činohry Národního divadla, dirigent Vlastimil Pinkas. Inspicie Bohumil Semerák. Vedoucí činoherního sboru Jaroslav Synák. Hudebník Gustav Brettschneider. Technická spolupráce Ota Bretšnajdr a Antonín Soukup. Dramaturg Dalibo Chalupa. Režie Miloslav Jareš.

Osoby a obsazení: vypravěč (Miroslav Doležal), Alena (Jiřina Krejčová), Jíra, polesný, její dědeček (Karel Pavlík), Maří, jeho sestra (Otýlie Beníšková), Jan, student z Rakovníka (Otakar Brousek I.), Daniel z Mrákotína, purkrabí (Jaroslav Marvan), Margaréta, purkrabího hospodyně (Eva Svobodová), Dobronička, služebník polesného (Rudolf Široký), král Václav IV. (Václav Voska), mistr Purkart, lékař (Ladislav Kulhánek). Dále účinkuje Jiří Suk, Marie Krtičková, Karel Fořt a Karel Sedláček.

Natočeno 1952. Repríza 13. 2. 1966 (Československo I – Ostrava, 16:30 – 17:40 h.; 67 min.). Obnovená premiéra 22. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky k 170. výročí narození českého spisovatele, dramatika a básníka Aloise Jiráska. Repríza 2. 12. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: Venclová, Renata: Alois Jirásek: Kolébka. Veselohra odehrávající se v době Václava IV. In web ČRo 3 Vltava, 22. srpen 2021 (článek). – Cit.: (…)  Jak uvádí ve své knize vzpomínek Z mých pamětí, divadlem se Alois Jirásek zabýval už od dob studií. Nejen jako čtenář Tylových, Klicperových nebo Štěpánkových her, rád vystupoval také jako herec v ochotnických představeních. Jako autor však zpočátku psal jen prózu, k dramatickým pokusům se odhodlal až v souvislosti s rozmachem české činohry v Národním divadle. Po dramatu o nenaplněné lásce Vojnarka z roku 1890, následovala o rok později historická veselohra z dob Václava IV. Kolébka (premiéra 1891).

Podobně jako v o mnoho let pozdější a úspěšnější Lucerně, i v Kolébce zasazené na Křivoklátsko hraje roli dávné zvykové právo. K veřejnému potrestání nevěrných žen v kraji sloužila kolébka, na které biřici záletnici přede všemi pohoupali. V Jiráskové komedii se takto chystá vytrestat místní purkrabí pohlednou vnučku polesného Alenu, proti které purkrabího navedla závistivá hospodyně Margreta. Naštěstí se vrací do křivoklátských lesů mladý král Václav IV., který tu rád loví a Alenu i jejího dědečka dobře zná. Propůjčí na chvíli svůj královský majestát Aleninu milému, studentu Janovi a purkrabího i Margretu vytrestá.

Pro reprízu jsme tentokrát sáhli až do roku 1952, kdy vznikla inscenace režiséra Miloslava Jareše evokující v hereckých výkonech nadšení i naivitu divadla národního obrození.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)