Hastrmancká komedyje (1976)
Ivan Škapa (= Vladimír Semrád). Humorný příběh z časů, kdy postavy z říše bájí měly ještě podobu nikoli jenom vysněnou. Scénická hudba Jaroslav Krček. Orchestr Chorea Bohemica řídí autor. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Jiří Horčička.
Osoby a obsazení: hastrman Vrbovec (František Filipovský), hastrman Dušek (Jiří Sovák), hastrman Náhon (Ferdinand Krůta), hastrman Stulík (Ivo Gübel), hastrman Proudník (Václav Lohniský), hastrman Hlubinka (Jaroslav Kepka), kapelník Tonda (Oldřich Musil), Vojta (Ladislav Potměšil), Jeník (František Vicena), Josef (Pavel Spálený), Dorotka (Jana Drbohlavová), rychtář (Josef Bek), Mařka, rychtářka (Lída Plachá), mlynář (Jiří Smutný), šenkýř (Josef Hlinomaz), hrobař Mates (Josef Beyvl), druhý soused (Bohumil Křížek), první soused (Vladimír Huber), první sousedka (Hana Houbová), druhá sousedka (Ema Skálová), třetí sousedka (Drahomíra Fialková) a Kapička (Viktor Preiss).
Natočeno 14. 6. – 2. 7. 1976 (studio-S31, 84min.). Premiéra 1. 1. 1977. Repríza 29. 12. 2002 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 16. 9. 2012 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 16. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.
Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).
Pozn.: Ivan Škapa svým jménem kryl „zakázaného“ Vladimíra Semráda.
Pozn. 2: Humorný příběh z časů, kdy postavy z říše bájí měly ještě podobu nikoli jenom vysněnou. Jediný příběh pro sedm vodníků, kteří obývají tentýž rybník.
Lit.: Tomáš, Jiří: Rozhlasová hra mladých autorů. In Literární měsíčník 8/1977, příloha Dílna, č. 8, s. 158-159 (článek).
Lit.: anonym: Příběh rozhlasu – Hastrmancká komedyje. In web Příběh rozhlasu, b. d. (článek + ukázka k poslechu).
Lit.: Hubička, Jiří: Ivan Škapa: Hastrmancká komedyje – 16. září. In web ČRo 2 Praha, září 2012 (článek). – Cit.: Dvojka pokračuje o nedělních večerech ve vysílání titulů, které jsou, vždy po dvou, věnovány známým osobnostem českého herectví. V zářijové dvojici her, jež obě jsou zasvěceny hereckému mistrovství Františka Filipovského, přichází po Goldoniho komedii na řadu další veselohra.
Tentokrát se jedná o původní rozhlasovou pohádku pro dospělé s názvem Hastrmancká komedyje. V podtitulu má tato taškařice uvedeno: „humorný příběh z časů, kdy postavy z říše bájí měly ještě podobu nikoli jenom vysněnou“.
V jediném příběhu se budeme mít možnost seznámit hned se sedmi vodníky, kteří obývají tentýž rybník. Nejstarším z nich je vodník Vrbovec, jehož ztvárnil, v režii Jiřího Horčičky, právě František Filipovský. Jeho hastrmanskými kolegy jsou vodníci Dušek (hraje ho Jiří Sovák), Náhon (Ferdinand Krůta), Stulík (Ivo Gübel), Proudník (Václav Lohniský) a Hlubinka v podání Jaroslava Kepky. Nejmladším je pak vodník Kapička, kterého hraje Viktor Preiss.
Příběh, kde jednání pohádkových bytostí ve všem všudy připomene svět nás, reálných lidí, napsal v roce 1976 Ivan Škapa.
Lit.: anonym: Škapa Ivan. In web ČRo 99 osobností, b. d. (portrét, encyklopedické heslo). – Cit.: Rodinné zázemí (otec novinář a matka herečka) spolu s intenzivním vztahem k literatuře přivedly Ivana Škapu k přijímacím zkouškám na pražskou FAMU. V roce 1969 byl přijat na obor scenáristika a dramaturgie. Měl štěstí. Jeho ročníkovým učitelem byl Milan Kundera. Měl současně smůlu – byl to poslední rok, kdy Kundera směl na škole působit. Už v závěru studií prokázal Škapa zásadovost a schopnost trvat na svých názorech. V diplomové práci o vztahu meziválečné avantgardy k filmovému umění se pokusil o srovnání literatury 20. let s literaturou počátku „normalizace“. Zmínka o „kulturní poušti posledního pětiletí“ při obhajobě narazila na odpor. Škapa text odmítl změnit a raději obhajobu o rok odložil. Absolvoval v roce 1975.
Po škole nemohl sehnat odpovídající zaměstnání a živil se po nějakou dobu jako knihovník Státní vědecké knihovny. Přitom externě spolupracoval s ostravskou a bratislavskou televizí, s bratislavským Krátkým filmem. Před nástupem do rozhlasu byl dramaturgem a scenáristou Filmového studia Barrandov. Zde dostal výpověď, protože jako jediný z dramaturgů nepodepsal tzv. Antichartu. R. 1978 nastoupil do oddělení rozhlasových her ČsRo jako dramaturg. Pro přijetí ho kvalifikoval mimo jiné úspěšný autorský debut – pohádková Hastrmancká komedyje. Teprve později vyšlo najevo, že Škapa autorem nebyl, svým jménem kryl „zakázaného“ Vladimíra Semráda. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Omlouvam se, ze volim tuto cestu, ale nejak mi dosly napady. Jde o to, ze mam historickou nahravku teto uzasne pohadky z casu, kdy jsem byl decko, ale je znacne poskozena. A timto se davam ptat, zda nekdo nema nejakou kopii z dnesnich casu (vim ze to v roce 2008 slo znovu v radiu). Pokud ano, nevahejte me kontaktovat na:
davidef volny cz