Jan Hus (1956)

Přidal: Přemek |

Únor 2, 2009

Josef Kajetán Tyl. Dramatická báseň. Hudba Miloš Smatek, orchestr řídí Josef Čech. Zvuk Jan Kozelka. Záznam a střih Josef Šíma. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Přemysl Pražský.

Osoby a obsazení: Zikmund, císař Německé říše (Felix le Breux), Václav IV., král český, jeho bratr (Karel Höger), jeho žena Žofie (Jarmila Krulišová), Jan XXIII., římský papež (Zdeněk Hodr), Petr Angeli, kardinál a legát papežský (Vladimír Leraus), Albík z Uničova, pražský arcibiskup (Richard Záhorský), Štěpán Páleč, mistr svatého Písma (Karel Houska), Mistr Míchal, prokurátor (Bohuš Rendl), Jan Hus, mistr svobodných umění (Antonín Zíb), Jan Žižka (Jaroslav Vojta), pan Hanuš z Chlumu (Karel Pavlík), pan Vok z Valdštýna (František Holar), páter Blažej (Rudolf Pellar), Markéta, matka Husova (Leopolda Dostalová), Lupáč, žák na vysokých školách pražských (Milan Mach), Havlík (Bedřich Šetena), Šembera, pražský měšťan (Josef Vošalík), jeho žena Háta (Jaroslava Drmlová), zvoník (Jaromír Spal), kostnický biřic Robert (Jaroslav Synák), kostnický měšťan Kurt (Artuš Kalous), kostnická měšťanka Wolfová (Josefa Pechlátová) a další.

Natočeno 1956. Premiéra (?) 7. 7. 1957 (Praha I, 20:00-22:30 h.).

Pozn.: V roce 1983 vznikla rozhlasová zkratka inscenací Přemysla Pražského. Rozhlasová úprava Vladimír Tomeš. Dramaturg Ivan Škapa. Průvodní slovo Josef Velda. Celkem 95 min. Zkrácená verze z roku 1983 byla reprízována 6. 7. 2010 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 6. 7. 2022 (ČRo 3 Vltava, 16:30 h.).

Lit.: Tomeš, Vladimír – Velíšek, Martin: Josef Kajetán Tyl: Jan Hus. Dramatická báseň. In web ČRo 3 Vltava, 6. červenec 2022 (článek). – Cit.: 6. července 1415 byl v německé Kostnici upálen Jan Hus, český kněz, kazatel, myslitel a reformátor. (…)

Zatímco v době osvícenství se odkaz Jana Husa mezi Čechy příliš nepřipomínal, s národním obrozením se situace změnila. Když se buditelé ohlíželi po významných osobnostech národní historie, které by mohly posilovat české vlastenectví, připadli brzy na životní příběh mistra Jana Husa. Z bojovníka za reformu církve se v čase národního obrození stal také příkladný zastánce utiskovaného českého jazyka. A po revolučním roce 1848 a po potlačeném pražském červnovém povstání se nabízely další paralely, které bylo možné s Husem spojit, takže katolický kněz a mistr Pražského vysokého učení viděný očima poloviny 19. století prosazuje nápravu nejen náboženské, národnostní ale i sociální otázky.

Josef Kajetán Tyl byl prvním českým spisovatelem, který z Jana Husa udělal ústředního hrdinu svého dramatu. Děj se odehrává v letech 1410 až 1415 v Praze, Husinci a v Kostnici. S historickými skutečnostmi nakládal Tyl spíš volně, ve hře vystupuje například postava Husovy matky Markéty, přijíždějící do rozbouřené Prahy na synovo kázání v kapli Betlémské. Ve skutečnosti se s ní Jan Hus po odchodu na studia už patrně nikdy nesetkal. Podobným plodem dramatikovy fantazie je pak ve hře vystupující Jan Žižka, o jehož přímém spojení s Janem Husem nejsou žádné dochované doklady.

Premiéra Tylova Jana Husa se odehrála v prosinci revolučního roku 1848 a vzbudila velký zájem publika. Ale také rakouské cenzury, která bránila jejímu uvádění až do roku 1866. Za pomoci rozhlasového archivu si můžete hru připomenout v nastudování režiséra Přemysla Pražského z roku 1956, které uvádíme ve zkrácené verzi.

Rozhlasové hry