Arest (1993)

Přidal: beatman |

Prosinec 17, 2005

Pavel Landovský. Jednoaktovka na téma člověk a moc. Rozhlasová úprava Helena Albertová. Dramaturg Pavel Minks. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Ferdinand Vaněk (Jan Novotný), Harry Soumar (Rudolf Hrušínský st.), Pejchl (Josef Somr), Voňavka, bachař (Milan Stehlík), Horňák, cikán, lupič (Petr Rašev), Matte, cikán (Emil Žák), režisér – hlas (Vladimír Pospíšil), vězeň – hlas (Eduard Pavlíček).

Natočeno 1993. Repríza 4. 12. 2008 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Ferdinand Vaněk v hlavní roli; 25. 2. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 17. 1. 2017 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.; 45 min.).

Lit.: anonym: Pavel Landovský: Arest. In web ČRo Čtenářský deník, prosinec 2008 (článek). – Cit.: V roce osmičkových výročí zařazuje Český rozhlas 3 – Vltava do programu cyklus Ferdinand Vaněk v hlavní roli. Až do 18. prosince vždy ve čtvrtek ve 20.00 hodin uslyšíte takzvanou „vaňkovku“ – jednoaktovou hru, jejíž hlavní hrdina – disidentský spisovatel Vaněk se potýká s paradoxy doby, pro níž se vžilo označení normalizace. Cyklus pokračuje ve čtvrtek 4. prosince hrou Pavla Landovského Arest, kterou autor napsal pro Václava Havla v době jeho nedobrovolného pobytu v komunistickém žaláři. V tomto příběhu se ve vězení ocitne i Vaněk a zažije tam velice podivnou vzpouru vězňů a poněkud neskutečné osvobození. Režisér Ivan Chrz v roce 1993 obsadil do role Vaňka Jana Novotného. I tentokrát se můžete zúčastnit soutěže o knihu V hlavní roli Ferdinand Vaněk, soubor vaňkovských aktovek od nakladatelství Academia. Soutěžní otázku uslyšíte po skončení hry.

Lit.: anonym: Pavel Landovský: Arest. In web ČRo, březen 2014 (článek). – Cit.: Jednoaktovka na téma člověk a moc. Text se řadí k tzv. vaňkovkám, tedy dramatům s postavou Ferdinanda Vaňka – vedle Audience, Vernisáže a Protestu Václava Havla do tohoto ranku dále patří například Atest Pavla Kohouta nebo Příjem Jiřího Dienstbiera.

Jak píše Lenka Jungmannová v doslovu ke knize Hodinový hoteliér a jiné hry, „do Arestu Landovský promítl zkušenosti z vězení i potřebu informovat Západ o poměrech v totalitě, proto jej koncipoval modelově, jako politickou disputaci vězňů – nově příchozí disident Vaněk, stejně jako bývalý důstojník cizinecké legie Soumar, který si odpykává čtrnáctý rok a prošel i kriminály sovětskými, režim odsuzují, naopak ideologicky zmanipulovaný tiskař, který si přilepšoval falešnými jízdenkami, jej slepě hájí.“

Rozhlasové hry