Domeček pro panenky (Nora) (2004, 2006)

Přidal: beatman |

Prosinec 17, 2005

Henrik Ibsen. Klasické norské drama. Přeložil František Fröhlich. Rozhlasová úprava a dramaturgie Jiří Hubička. Scénická hudba Marko Ivanovič. Režie Hana Kofránková.

Osoby a obsazení: Nora (Dana Černá), Helmer (Ivan Trojan), Rank (Martin Stropnický), Lindová (Daniela Kolářová), Krogstad (Boris Rösner), služebná (Drahomíra Fialková), posluha (Michal Zelenka), chlapec (Jiří Köhler), děvče (Apolena Vacková a Lenka Švorcová).

Natočeno v roce 2004. Premiéra 25. 12. 2004 (Vltava, 14:30 – 16:00 h.; 103 min.). Repríza 28. 1. 2012 (ČRo 3 Vltava) v rámci cyklu Severský rok; 20. 3. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra; 30. 12. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama.

Vydal Radioservis v roce 2006 na CD (CR0352-2-802 – EAN 8590236035225) v roce 100. výročí úmrtí Henrika Ibsena.

Pozn.: Nora a Thorvald Helmerovi žijí v příkladně šťastném manželství. A mohli tak žít až do smrti, kdyby se Nora kdysi nerozhodla v zájmu manžela jednat na vlastní pěst. Slavná divadelní hra o ženské emancipaci. (anotace)

Lit.: anonym: Henrik Ibsen: Domeček pro panenky (Nora). In web ČRo 3 Vltava, 28. leden 2012 (článek + ukázka k poslechu). – Cit.: V rámci Severského roku na Vltavě pokračujeme v lednové přehlídce her Henrika Ibsena. Dnes se setkáme s patrně nejhranějším autorovým dramatem, hrou, která mu přinesla bez nadsázky světový věhlas, totiž s Norou (Domečkem pro panenky). Rozhlasovou inscenaci dramatu, ve kterém Ibsen otevírá ve své době šokující téma nesvobody ženy v manželství, nastudovala režisérka Hana Kofránková. Pro hlavní ženskou postavu si vybrala herečku Danu Černou, Nořina manžela Helmera si zahrál Ivan Trojan. Dílo bylo nastudováno v překladu Františka Fröhlicha v roce 2004.

Ibsen mnohé popouzel nesmlouvavostí, se kterou ve svých vrcholných hrách zobrazoval soudobou společnost, poukazoval na její prohnilost a otevíral tabuizovaná témata. Přestože sám byl poněkud rozporuplnou osobností (úzkostný, a přitom vznětlivý, sebestředný i lakomý – ač zajištěn, nejbližší rodinné příslušníky nechával bez pomoci živořit), osou jeho díla se staly otázky týkající se mravní zásadovosti.

Tato východiska platí i pro Domeček pro panenky (Noru), kterou Ibsen dokončil v roce 1879. Děj se odehrává během vánočních svátků v rodině Helmerových. Noru Helmerovou dramatické události, točící se také kolem prozrazení jejího dávného podvodu, dovedou k poznání vlastní trpké reality. Uvědomí si, že je pro svého manžela pouhou panenkou a jejich svazek není skutečným vztahem, ale jen hrou, jež se jí jeví stále obludnější. Aby Nora našla sebe samu, rozhodne se opustit manžela i rodinu a odchází.

Způsob, jakým Henrik Ibsen nahlédl manželské soužití a postavení ženy v něm, budil opakovaně velké pobouření publika, při německém uvedení si diváci dokonce vyžádali změnu závěru hry. A přestože od Ibsenových dob bylo k tématu ženské emancipace řečeno a napsáno mnohé, Nora se pořád hraje, protože otázka co je v životě skutečnou pravdou a co pouhou lží, zůstává aktuální i nadále.