Lucerna (1951, 2021)

Přidal: beatman |

Prosinec 30, 2005

Mluvené slovo Alois Jirásek: Lucerna (1951) Alois Jirásek. Rozhlasová úprava dramatické báchorky klasika české literatury. Rozhlasová úprava Dalibor Chalupa. Hudbu složil Štěpán Lucký, řídí Jiří Jirouš. Asistent režie Luboš Pecháček. Umělecký vedoucí Bohumil Brunclík. Zvukový mistr Gustav Dostál. Natáčecí technik Alexandr Brautferger. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Přemysl Pražský.

Osoby a obsazení: Osoby a obsazení: kněžna (Marie Burešová), dvořan (Vladimír Leraus), vrchní (Felix Le Breux), mlynář (Miroslav Doležal), jeho bába (Jaroslava Vacková), Hanička (Nina Jiránková), Zajíček, učitelský mládenec (Václav Voska), Braha, sekerník (Rudolf Široký), Zima, šumař (Bedřich Bobek), Sejtko, šumař (Jiří Vasmut), Klásek, šumař (Josef Vošalík), Klásková (Jaroslava Drmlová), Michal, vodník (František Filipovský), Ivan, vodník (Václav Vydra), pan Franz (Erik Zámiš), mušketýr (Artuš Kalous), Žán, služebník (Václav Piskáček), Kroužilka, rychtář (Ludvík Řezníček), Votruba, rychtář (Karel Fořt). Dále účinkují Eduard Kašpar, Václav Jirsa a Karel Oprich.

Natočeno v roce 1951 (zvukový archív ČRo, DF 7917-9, 101 min). Premiéra (?) 1. 1. 1952 (Praha, 16:15 – 18:00 h.). Repríza 20. 11. 1957 (Praha I, 20:00 h.) místo plánovaného uvedení Majakovského Ledové sprchy; 4. 1. 1975 (Vltava, 19:00 h); 12. 7. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v rámci cyklu Léto pokladů a legend.

Vydala Radiotéka, listopad 2021 (MP3, CR.ES.2021.471). Ukázka k poslechu zde.

Lit.: anonym: Alois Jirásek: Lucerna. In web ČRo 2 Praha, červenec 2015 (anotace). – Cit.: „Té lípy se nevzdám!“ Klasická pohádková hra s vynikajícími herci Marií Burešovou, Felixem Le Breux nebo Václavem Voskou. Natočeno v roce 1951.

Vodník Ivan se svými pentličkami a lidskou touhou po lásce. Tvrdohlavý mlynář, který hájí Haničku, svá práva i stoletou lípu. Falešný panský dvůr, komičtí venkovští muzikanti. To jsou vděčné herecké příležitosti už pro několik hereckých generací.

Premiéra už v roce 1905

Jiráskova Lucerna patří mezi nejznámější a nejhranější tituly starší české dramatiky. Diváky zaujala už při své premiéře v roce 1905, kdy ji na scéně Národního divadla inscenoval režisér Jaroslav Kvapil.

Výtvarnou stránku představení svěřil Mikoláši Alšovi a k hudební spolupráci přizval tehdejšího šéfa opery Karla Kovařovice. Ohlasy byly vesměs velmi příznivé.

Lucerna v divadle i ve filmu

Lucerna se dočkala také filmových verzí: režisér Karel Lamač natočil němou i zvukovou verzi i operního zpracování Vítězslava Nováka. Pronikla dokonce na zahraniční scény a byla přeložena do několika jazyků.