Kukaččí chata u Leknínového jezírka (1969)

Přidal: Přemek |

Srpen 16, 2005

Finn Methling. Překlad Jan Rak. Scénickou hudbu složil a řídí Jindřich Brabec. Sólo na hoboj Vlastimil Kála. Dramaturg Miroslav Stuchl. Režie Jan Fuchs.

Osoby a obsazení: kukaččí chata (Jiřina Šejbalová), Rasmus (Josef Beyvl), Cvalík (Antonie Hegerlíková), Puťka (Iva Janžurová), Sörensen (Alfréd Strejček), teta Kyška (Nina Popelíková), Vigo a Vale, kluci (Petr Havel a Petr Kotík).

Natočeno 1969. Premiéra 1970. Obnovená premiéra 12. 2. 2009 (ČRo 3 Vltava, 20:00 – 21:01 h.; 61 min.). Repríza 19. 1. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Hubička, Jiří: Finn Methling: Kukaččí chata u Leknínového jezera – 12. června. In web ČRo 2 Praha, červen 2011 (článek). – Cit.: Finn Methling patřil mezi nejoblíbenější a také nejúspěšnější dánské dramatiky a scénáristy. Narodil se v roce 1917 a do doby své největší proslulosti, která se datuje do 60. a 70. let minulého století, napsal více než 50 rozhlasových, televizních i divadelních her.

Projevuje v nich svérázná poetika, smysl pro citlivé vnímání lidských vlastností, především slabostí, na které dokázal nahlížet s laskavým humorem a vlídným odstupem. Je tomu tak i v jeho rozhlasové hře „Kukaččí chata u leknínového jezera“ (z druhé poloviny 60. let), v níž učinil vypravěčkou událostí, jednoho jarního víkendu na dánském venkově, starou dřevěnou chatu. Tato personifikace mu umožnila zdůraznit kontrast poklidu a krásy jarní přírody s titěrností a malicherností lidských strastí. Pohled staré chaty není však ani v nejmenším odmítavý, obsahuje naopak laskavou chápavost a vyrovnanost. Od autora je to velmi vtipně vyslovené poselství o nezbytnosti porozumění a tolerance mezi lidmi.

Vypravěčku – dřevěnou chatu na břehu Leknínového jezera – zosobnila v nahrávce, kterou v roce 1970 realizoval režisér Jan Fuchs, vynikajícím způsobem herečka Jiřina Šejbalová.

Rozhlasové hry