Jak poradit panu králi (1989)
Karel Tachovský. Historická rozhlasová hra z přelomu 14. a 15. století, kdy Čechám vládl „slavného otce méně slavný syn“, král Václav IV. Inscenační úprava a stereoscénář Josef Melč. Scénická hudba Jan Jirásek. Hudební režie Pavel Nykl. Technická spolupráce a zvuk Libuše Podlešáková. Záznam a střih Zuzana Bartáčková. Zvuková spolupráce Jiří Binek. Asistent režie Anna Halbichová. Dramaturgie Svatava Růžičková. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Smil Flaška z Pardubic, autor Nové rady, nejvyšší zemský písař (Viktor Preiss), Ondřej z Dubé, nejvyšší sudí, autor Výkladu na právo české (Ota Sklenčka), Král Václav IV. (Ladislav Frej), Huler, králův podkomoří (Petr Čepek), král Zikmund (Jan Vlasák), vévoda Hanuš (Rudolf Hrušínský), Jindřich z Rožmberka (Jiří Adamíra), Ota z Bergova (Vlastimil Fišar), Tomáš ze Štítného (Radovan Lukavský), Karel IV. (Vladimír Ráž), kronikář (Jan Hartl), hlasy zvířat z básnické skladby Smila Flašky z Pardubic (Jiřina Jirásková) a další.
Natočeno 1989. Premiéra 7. 2. 1990 (50 min., stereo). Repríza 13. 8. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra k 600. výročí od smrti krále Václava IV.; 6. 7. 2023 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.).
Pozn.: Poslední text brněnského rozhlasového dramatika a dramaturga (zemřel 1989).
Lit.: Halas, Jan: Jak poradit panu králi. In: Rozhlas, č. 5/1990.
Lit.: Svačina, Jan: (Nejen) o včerejšku. In Tvorba 11/1990 (14. 3. 1990), s. 10 (recenze).
Lit.: (anonym): Karel Tachovský: Jak poradit panu králi. In web ČRo 24. 2. 2011 (anotace). – Cit.: Jak poradit panu králi – pod tímto názvem napsal Karel Tachovský rozhlasovou hru o touze po dobré vládě, která čerpá svůj příběh z časů Václava IV. Nastudování tématicky i formálně zajímavého textu se v roce 1989 ujal režisér Josef Melč, do hlavních rolí obsadil Viktora Preisse, Otu Sklenčku, Ladislava Freje, Petra Čepka, Jana Vlasáka, Rudolfa Hrušínského a další výtečné herce.
Karel Tachovský byl bezesporu významnou osobností české rozhlasové hry, do jejíž historie zasáhl jako autor i jako dramaturg především v průběhu šedesátých let. Po vynucené přestávce se k rozhlasu vrátil nedlouho před svou smrtí, koncem osmdesátých let, jako autor několika původních titulů, k nimž patří i Jak poradit panu králi. Tato formálně trochu neobvyklá hra je mimo jiné úvahou o odpovědnosti těch, kterým je svěřena správa země, o touze po dobré vládě.
Dramatická látka spojuje několik epizod z období vlády Václava IV., kdy vrcholí králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně zúčastňují také dva význační vzdělanci své doby – Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé. Složitá společenská situace českého království po smrti Karla IV. a za vlády jeho syna Václava IV. se aktuálně odrazila i v tehdejší literatuře, proto také mohl Karel Tachovský do textu organicky včlenit poučné sentence a ironické rady ze Smilovy alegorické skladby Nová rada nebo úvahy Tomáše Štítného.
Lit.: Venclová, Renata: Karel Tachovský: Jak poradit panu králi. In web ČRo 3 Vltava, 13. srpen 2019 (článek). – Cit.: Viktor Preiss, Ota Sklenčka, Ladislav Frej, Petr Čepek, Jan Vlasák, Rudolf Hrušínský a další v rozhlasové hře o touze po dobré vládě. Příběh z časů Václava IV. vysíláme k 600. výročí úmrtí vládce († 16. srpna 1419). (…)
Karel Tachovský ve hře spojil několik epizod z doby, kdy vrcholil králův konflikt s příslušníky vysoké šlechty zformované v tzv. panskou jednotu. Těchto událostí se aktivně účastnili také dva význační vzdělanci své doby – Smil Flaška z Pardubic a právník Ondřej z Dubé – a právě jejich disputace na téma odpovědnosti mocných za správu země prochází celou hrou. Stejně jako sentence ze Smilovy alegorické skladby Nová rada, ve které promlouvají poddaní zvířecí říše. Nastudování textu se v roce 1989 ujal režisér Josef Melč.
Karel Tachovský (1926—1989) byl jednou z významných osobností české rozhlasové hry. Do její historie zasáhl jako autor i jako dramaturg především v průběhu šedesátých let. Od roku 1957 byl redaktorem a později dramaturgem literární a dramatické redakce Československého rozhlasu v Brně, kde uvedl do rozhlasového vysílání nejlepší brněnské dramatiky (Miloš Rejnuš, Antonín Přidal, Milan Uhde, Ludvík Kundera, Roman Ráž).
Jako dramaturg adaptoval pro rozhlas například Brechtovy hry, (Lukullův výslech, Strach a bída třetí říše), blízko měl i k náročné poetice Vančurově (Jezero Ukereve, Rozmarné léto, Učitel a žák, Hrdelní pře) a k antické klasice (Aischylův Prometheus), z moderní dramatické světové poezie upravil hru Janise Ritsose Žena a moře).
Jako samostatný autor zaznamenal Tachovský úspěch osobitou variací antického námětu Kudy bloudí Odysseus (uvedena i v Polsku, Jugoslávii a NSR) nebo inscenací Chatrná paměť pana Z., v níž nechává ožívat své literární lásky. Po srpnu 1968 koncipoval triptych Královská sonáta, soubor sebereflexí tří významných českých panovníků, na kterém se spolupodíleli Ludvík Kundera a Antonín Přidal. Tachovského Zpověď Václava II. v hodině smrti se zabývá osudovostí rozhodnutí a osobní odpovědností vládce v závažných historických okamžicích.
S nástupem normalizace musel Karel Tachovský v roce 1970 z rozhlasu odejít. Ještě se stihlo odvysílat několik jeho detektivních příběhů pod pseudonymem Karel Kalenda, pod jménem Tachovského manželky Blanky Budínové pak v roce 1985 hra Kvintet. Jejich autor ovšem našel jen práci pomocného dělníka, později expedienta v Královopolské strojírně Brno, několik let byl zaměstnán v archivu Moravské galerie v Brně.
K rozhlasové tvorbě se vrátil až nedlouho před svou smrtí, koncem osmdesátých let, jako autor několika původních titulů, k nimž patří i Jak poradit panu králi. Její premiéry v únoru 1990 se však už nedožil.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Scénická hudba Jan Jirásek.
Hudební režie Pavel Nykl.
Technická spolupráce a zvuk Libuše Podlešáková.
Záznam a střih Zuzana Bartáčková.
Zvuková spolupráce Jiří Binek.
Asistent režie Anna Halbichová.