Kořeny zla (1965, 2022)

Přidal: Přemek |

Leden 18, 2006

Mluvené slovo Jiří Vilímek: Kořeny zla Jiří Vilímek. Hudba Marek Kopelent. Asistent režie Vratislav Kuška. Zvukový mistr Libuše Strnadová. Natáčecí technik Věra Nováková. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: autor (Otakar Brousek I.), dramaturg (Vlastimil Brodský), žena (Jiřina Jirásková), spolužák (Ferdinand Krůta), první láska (Viola Zinková), herečka (Slávka Budínová), básník (Zdeněk Štěpánek), strýc (Vladimír Hlavatý), básník (Zdeněk Štěpánek), matka (Světla Amortová), SNB (Miloš Rozhoň). Dále účinkují Anuše Pejskarová, Kamil Blahovec, Miloš Hajský a Jaroslava Drmlová.

Natočeno 1965 (86 min.). Premiéra 5. 9. 1965 (Praha, 20:00 h.). Obnovená premiéra 3. 12. 1989 (Vltava, 19:15 h). Repríza 25. 10. 2008 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 15. 8. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Vydala Radiotéka, březen 2022 (MP3, CR.ES.2022.58).

Pozn.: V roce 1969 vznikla inscenace v Rakousku.

Pozn. 2: V roce 1966 uvažoval režisér Alfréd Radok a dramaturg Zdeněk Hedbávný o jevištní realizaci této hry na jevišti Národního divadla Praha.

Lit.: Czech, Jan: O rozhlasové hře, s. 52 – 56.

Lit.: anonym: Jíří (!)Vilímek: Kořeny zla. In web ČRo 3 Vltava, říjen 2008 (anotace). – Cit.: Jiří Vilímek patřil v šedesátých letech minulého století k nejlepším rozhlasovým dramatikům. Jeho hra Neodvratný skon maratónského běžce obdržela první cenu festivalu Prix Italia v roce 1969. V roce osmičkových výročí vám nabídneme k poslechu málo uváděnou Vilímkovu rozhlasovou hru Kořeny zla. Příběh o úspěšném dramatikovi, který hledá námět k nové hře a přitom znovu nachází sám sebe natočil Josef Henke v roce 1965 a vy se po letech můžete těšit z vynikajícího herectví Otakara Brouska staršího, Vlastimila Brodského a Jiřiny Jiráskové.

Lit.: Machalická, Jana – Petružela, Honza: Radok byl posedlý a pokorný. In Lidové noviny, 6. 1. 2015, s. 8 (rozhovor s Honzou Petruželou). – Cit.: (…) „Například v roce 1966 Radok uvažoval – právě s dramaturgem Hedbávným -, že by v Národním divadle uvedli adaptaci dnes v podstatě neznámé rozhlasové hry Jiřího Vilímka Kořeny zla z roku 1965, která se snažila vytvořit aktuální obraz dobové společenské atmosféry a pojednávala i o politických procesech padesátých let. Zachovala se desítka stran rukopisného náčrtu ideje té inscenace: co by měla ve společnosti otevírat, jak se chtěl vysmívat tehdejším režimním kotrmelcům s cenzurou, jak jako poloviční Žid reagoval na šestidenní válku… Vyšla mi z toho jakási imaginární rekonstrukce inscenace, která skýtá řadu zjištění o jeho divadelním myšlení a o intenzivním vztahování se k době skrze divadlo. Vydalo to na studii, která brzy vyjde v Divadelní revui.“

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Mlčení není práce pro chlapa. In Týdeník Rozhlas 6/2015 (článek). – dostupné i na Panáčkovi.

Lit.: Venclová, Renata: Jiří Vilímek: Kořeny zla. Atmosféra 50. let ve hře se slibným názvem. Co si pod ním představujete vy? In web ČRo 3 Vltava, 15. srpen 2021 (článek). – Cit.: (…) Jiří Vilímek patřil k nejzajímavějším rozhlasovým dramatikům šedesátých let. Do rozhlasové historie se zapsal především hrami Kořeny zla (1965) a Neodvratný skon maratónského běžce (1968), která získala v roce 1969 hlavní cenu na festivalu Prix Italia.

Jeho rozhlasové texty se od začátku vyznačovaly nejen tematickou a formální vynalézavostí, ale také snahou o postižení aktuálních společenských problémů. Platí to právě už pro prvotinu Kořeny zla, ve které se dotkl problematiky vyrovnávání se s politickými procesy padesátých let. Hlavním hrdinou monologického dramatu je úspěšný a konformní dramatik, který se marně rozpomíná, o čem měla být jeho příští divadelní hra. V paměti mu z ní totiž zbyl jen slibný název – Kořeny zla. (..)