Noc na Karlštejně (1953)

Přidal: Martin Čípek |

Listopad 18, 2019

Jaroslav Vrchlický. Veselohra. Režie Josef Fischer.

Osoby a obsazení: Karel IV., císař římský a král český (Rudolf Deyl st.), Alžběta, jeho manželka (Marie Rosůlková), Štěpán, vévoda bavorský (František Kreuzmann), Petr, král cyperský a jeruzalémský (Jiří Dohnal), Arnošt z Pardubic, arcibiskup pražský (Karel Pavlík), Ješek z Wartenberka, purkrabí na Karlštejně (František Šlégr), Alena, jeho neteř (Jiřina Petrovická), Pešek Hlavně, císařův číšník (Emil Konečný).

Nastudovala Plzeň v roce 1953 (71 min.). Natočeno u příležitosti jubilejních oslav 50. výročí otevření divadla v Plzni. Obnovená premiéra 14. 5. 2016 (Rádio Retro – U mikrofonu Otec vlasti), k 700. výročí narození Karla IV. Repríza 10. 9. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Pozn.: Rozhlasová nahrávka představení plzeňského divadla z doby, kdy rozhlasové dramatice vládl socialistický realismus. Veselohra byla zachycena ve vší syrovosti divadelního tvaru a jakkoli je tento způsob dnes považován za slepou uličku auditivního zprostředkování dramatického děje, jde o zajímavý dokument své doby. (anotace)

Lit.: Velíšek, Martin: Jaroslav Vrchlický: Noc na Karlštejně. Oblíbená komedie o jednom porušeném zákazu. In web ČRo 3 Vltava, 10. září 2023 (článek). – Cit.: Noc na Karlštejně napsal Vrchlický v roce 1884 a jako výchozí motiv mu posloužil známý (byť historicky nepodložený) výnos císaře Karla IV. zapovídající všem ženám bez výjimky vstup na hrad Karlštejn. Ten se však v jediné noci pokusí obejít hned dvě ženy – sama královna Eliška Pomořanská a neteř purkrabího Alena. Inscenaci, která vznikla jako záznam představení k padesátému výročí oslav založení divadla v Plzni, poslouchejte on-line po dobu čtyř týdnů po odvysílání. (…)

Jaroslav Vrchlický, vlastním jménem Emil Bohuslav Frída, (17. února 1853 Louny – 9. září 1912 Domažlice) byl český spisovatel, básník, dramatik a překladatel. Pseudonym pro něj vymyslel jeho přítel, známý lékař Josef Thomayer, když spolu ještě jako studenti navštívili na jaře rozkvetlé údolí říčky Vrchlice u Kutné Hory a on byl unesen nádhernou jarní scenérií.

Studoval nejprve bohoslovectví a následně dějepis, filozofii a francouzskou literaturu, kterou později také překládal. Na studiích se seznámil s Zikmundem Winterem, Josefem Václavem Sládkem a Aloisem Jiráskem a spolu založili skupinu lumírovců (Jirásek záhy přešel k ruchovcům). Od roku 1875 působil jako tajemník a vychovatel synů hraběcí rodiny Montecuccoli-Laderchi v Meranu v Itálii. Po svém návratu působil jako učitel a roku 1877 byl jmenován tajemníkem na české technice, později se stal profesorem moderních věd a získal čestný doktorát.

V roce 1901 ho spolu s Antonínem Dvořákem jmenoval císař členem Panské sněmovny říšské rady ve Vídni, zde vystupoval a obhajoval požadavek všeobecného hlasovacího práva. Jako člověk byl nesmírně činný, mj. byl členem Královské akademie v Padově, člen tovaryšstva polského v Paříži a samozřejmě čestným občanem mnoha českých měst. Na univerzitě přednášel literaturu, byl jedním z prvních členů České akademie věd.

Byl nominován na Nobelovu cenu za literaturu. Jeho dílo obsahuje přes 200 svazků, mj. přes 80 básnických sbírek a 50 divadelních her.

Oblíbenou komedii, kterou proslavila i filmová a muzikálová zpracování, nabízíme k poslechu v inscenaci z roku 1953.

Rozhlasové hry