Faust umírá dvakrát (1967)

Přidal: Přemek |

Leden 23, 2006

Roman Ráž. Rozhlasová hra. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: generál (Miloš Nedbal), muž (Josef Velda), hospodyně (Blanka Waleská).

Natočeno 1967. Premiéra 15. 6. 1968 (Československo I, 10:10 – 11:10 h.). Repríza 28. 8. 1968 (Praha, 22:45 h.); 11. 12. 1968 (Třetí program, 15:00 – 16:05 h.). Pravděpodobně smazáno.

Lit.: anonym: Faust umírá dvakrát. In Československý rozhlas a televise 24/1968 (4. 6. 1968), s. 9 (článek).

Lit.: {Tachovský, Karel}: Faust umírá dvakrát. In Československý rozhlas 24/1968. s. 9 (anotace). – Cit.: „Poslední tři rozhlasové hry tvoří volně řazenou trilogii. Její první částí byla Legenda o střeše světa, druhou je Faust umírá dvakrát, třetí bude připravovaná hra Než pstruh ztratí duhu. Každá z těchto tří her zkoumá vždy z jediného hlediska týž problém: mechanismus moci, která se zmocňuje individuálního osudu a přetváří člověka v bezmocný, manipulovatelný nástroj.“

Pozn.: Po úspěchu v Československu hru nastudovaly stanice od Kanady přes Irsko, Švýcarsko a Německo. Autor ji přepsal do podoby strhujícího románu, který měl v roce 1969 vyjít v Mladé frontě. K vydání však již díky nastupující konsolidaci z tzv. ideových důvodů nedošlo.

Faust umírá dvakrát je v podstatě modelový politický thriller o vztahu jedince a moci, ale zároveň i napínavý psychologický román, v němž se touhou, odvahou i strachem naplňuje jeden podivuhodný lidský osud. Autor zkoumá, kde začíná a kde končí konformita se světem mocných, kde je ona hranice, kam až je člověk ochoten jít za svým prospěchem, kdy, respektive za jakých podmínek, má lidská existence ještě smysl, kde jsou v politice hranice mezi realitou a fikcí – to vše jsou otázky, které neztratily svou naléhavost ani na počátku třetího tisíciletí.

Rozhlasové hry