Po druhé na světě (1954)

Přidal: Přemek |

Únor 9, 2006

Znuděného dekadentního nihilistického boháče zachrání až láska k prosté dívce. Johann Nepomuk Nestroy (hra Rozervanec). Překlad Alice Valentová-Nová. Rozhlasová úprava Jan Frýda a Oldřich Nový. Hudba Jan Frýda, texty Jiří Aplt. Hudební režie Jiří Jaroch. Hraje orchestr Čs. rozhlasu, řídí Jan Frýda. Zpívá činoherní sbor, sbm. Jaroslav Synák. Režie Oldřich Nový.

Osoby a obsazení: Pán z Landeku (Oldřich Nový), Houba, přítel pána z Landeku (Josef Kemr), Násoska, přítel pána z Landeku (Rudolf Pellar), Vyleštěný, přítel pána z Landeku (Martin Raus), Železo, přítel pána z Landeku (František Fanda Mrázek), Zelený, nájemce dvora (Vítězslav Boček), Katuška, jeho sestřenice (Věra Macků), paní Pentličková (Ljuba Hermanová), pan Justitiarius (Vladimír Klemens), Antonín, komorník (Bedřich Ulrych).

Natočeno 1954 (101 min.). Premiéra 20. března 1954 (Praha, 20:00 h.).

Pozn.: Úryvky v pořadu Fonogramy – Nezaměnitelný hlas (2005), čtyřicetiminutová zkratka v Padesátníku Ondřeje Suchého (asi 2000).

Alternativní verze názvu: Podruhé na světě

Lit.: Hubička, Jiří: Oldřich Nový: Polibek operety. In web ČRo Archiv rozhlasu, 7. 8. 2013 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.: „Políbit ruku vám a říci děkuji“, „Oči tmavohnědé“, „Dívka v modrém“, „Škoda že nejste kouzelník“, „Když žena řekne ne“… „Jen pro ten dnešní den“ … a další a další známé písně. Všechny patří do oné éry, která nebyla sama o sobě příliš veselá, která však přinesla onu báječně optimistickou hudbu zvanou swing. A všechny spojuje především nezaměnitelný a nezapomenutelný interpret oněch písní – Oldřich Nový.

Všechny jmenované písně jsou velmi známé. Já se však pokusím představit vám dnes Oldřicha Nového v jeho druhé, ctitelům filmů pro pamětníky méně známé poloze – v poloze operetní. Zdá se mi na tom lákavé právě to, že půjde o úryvky ze zvukových záznamů poměrně neznámých, o snímky, jež existují výhradně v rozhlasovém archivu.

Oldřich Nový, to je dostatečně známo, se věnoval operetě po celý svůj život. Režíroval a sám také hrál ve velkém počtu operet, které uváděl v divadle, jež založil v roce 1936 pod názvem „Nové divadlo“. Sídlilo v pasáži Alfa a bylo velmi oblíbené a úspěšné. Po roce 1948 přišly však nové doby a divadelnímu podnikání, jakožto všemu dalšímu podnikání se dařit přestalo. Oldřich Nový své divadlo zavřel a věnoval se hostování v operetách na jiných scénách, jako operetní herec, režisér a úpravce pak vystupoval v 50. letech i v rozhlase. V roce 1958 zde natočil operetu, kterou sice sám upravil, kterou režíroval, ale v níž si žádnou roli nepřidělil. Vystoupil však v ní jako průvodce dějem.

Oldřicha Nového jako průvodce dějem Miljutinovy operety Polibek Chanity spolu s ukázkami hudby máme možnost sledovat v prvních dvou zvukových úryvcích na této stránce.

V roce 1954 byla v rozhlase natočena opereta na motivy rakouského dramatika Johanna Nepomuka Nestroye. Jmenovala se „Podruhé na světě“, hudbu napsal Jan Frýda, text Jiří Aplt a Oldřich Nový si v ní zahrál hlavní roli pána z Landeku. Pán z Landeku jako by byl psán Novému doslova na tělo. Svízele zahálčivého života bohatého šlechtice nám Oldřich Nový otevírá se vší bezútěšností toho stavu. Máte pocit, že jste herce v této stylizaci slyšeli a viděli už v mnoha filmech? Možná. Je to ale stylizace neodolatelná, souhlasíte?

Opereta „Podruhé na světě“ nezapřela dobu svého vzniku. Dekadentní šlechtic z Landeku se posléze uchýlí na venkov, kde se veskrze napraví. Pomůže mu k tomu – jak jinak – opravdová a upřímná láska k prosté venkovské dívce Katušce. V optimistickém duchu tak vyznívá závěrečná píseň, kterou si můžeme poslechnout v poslední zvukové ukázce na dnešní archivní stránce, jež je připomínkou faktu, že 7. srpna uplynulo už 114 let od narození nezapomenutelného a nezaměnitelného herce Oldřicha Nového. (Letos v březnu jsem si současně připomněli 30. výročí jeho smrti.)

Rozhlasové hry