Venkovanka (1996)

Přidal: Přemek |

Únor 16, 2006

Komedie o jednom dějství. Ivan Sergejevič Turgeněv. Překlad a rozhlasová úprava Alena Morávková. Výběr hudby Petr Mandel. Dramaturgie Jana Weberová. Režie Ivan Chrz.

Osoby a obsazení: Darja Ivanovna (Hana Maciuchová), hrabě Valerián Nikolajevič Ljubin (František Němec), Alexej Ivanovič Stupendjev (Miroslav Donutil), Míša, příbuzný Darji Ivanovny (Ivan Trojan), Ljubinův sluha (Jiří Prager), Vasiljevna, kuchařka (Miriam Kantorková) a Apollon, Stupendjevův sluha (Matěj Hádek).

Natočeno 1996. Premiéra 29. 12. 1996 (Praha, 20:00 h.; 66 min.). Repríza 14. 5. 2006 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 14. 11. 2009 (ČRo 2 Praha) v cyklu Pětkrát s Hanou Maciuchovou; 30. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama k úmrtí H. Maciuchové.

Lit.: anonym: Ivan Sergejevič Turgeněv: Venkovanka. Připomeňte si herecké umění Hany Maciuchové. In web ČRo 3 Vltava, 30. leden 2021 (článek). – Cit.: Hana Maciuchová a František Němec v hlavních rolích komedie klasika ruské literatury Ivana Sergejeviče Turgeněva. Poslechněte si aktovku Venkovanka, kterou ve skvělém hereckém obsazení natočil režisér Ivan Chrz v roce 1996. (…)

Postava venkovské ženy středních let, Darji Ivanovny, zapadá do galerie postav, jak je známe z díla Ostrovského, v grotesknější podobě u Gogola a posléze na ní naváže Čechov. Je to vzdělaná a bystrá osoba, která si s přibývajícími lety stále naléhavěji uvědomuje fádnost a omezenost venkovského prostředí, do kterého ji zasadil sňatek s hodným, ale poněkud omezeným manželem. Setkání s bývalou láskou, hrabětem Ljubinem, kterého hraje František Němec, v ní probudí nejen dávné vzpomínky, ale i touhy a naděje. Na své nové budoucnosti začne neprodleně pracovat.

O nuceném životě na venkově věděl Turgeněv své. Poté, co byl v roce 1852 na krátký čas uvězněn za autorství nekrologu N. V. Gogola, musel dva roky žít na vesnici. V jeho díle – básních, prózách a dramatech – se silněji než u ostatních literátů jeho generace potkávají evropská západní kultura s ruskými tradicemi. Jeho prózám je vlastní kritický pohled na ruské společenské a hospodářské poměry, stejně jako láska k ruskému jazyku a ruské kultuře.

Rozhlasové hry