Plíseň (2009)

Marit Tusvik. Překlad Daniela Mrázová. Dramaturgie Hana Hložková. Hudba Mario Buzzi. Režie Jakub Maceček.

Osoby a obsazení: Margareta Dahlová (Simona Peková), Irma Jalonenová (Zuzana Kronerová).

Nastudoval ČRo Brno v roce 2009. Premiéra 23. 2. 2010 (ČRo 3 – Vltava, 21:30 – 22:30 h.; 53 min.) v cyklu Klub rozhlasové hry. Repríza 7. 6. 2020 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Veřejná přehrávka 14. 7. 2011 v 17:30 h. v rámci cyklu Měsíc autorského čtení – Audiokabinet.

Lit.: Hložková, Hana: Marit Tusvik – Plíseň (propagační text). – Cit.: „Lidé jsou plíseň na zemi“, tvrdí jedna ze dvou svérázných protagonistek původně divadelní hry Plíseň norské autorky Marit Tusvik. Takřka odpudivý název „hořkosladké“ komedie není pouze metaforou lidského bytí, ale bohužel i konkrétním jevem, vyskytujícím se v prostředí ošumělého hotelového pokoje v Moskvě, kde se obě hrdinky seznamují. Ženy naprosto odlišného naturelu – Maggi a Irmu – zpočátku spojuje snad jediné, pobyt na stejném poznávacím zájezdě. Nevyhnutelnost společně stráveného času na neutěšeném místě však upjatou Norku a žoviální, švédsky mluvící Finku, přinutí zjistit, že obě – ač dámy důchodového věku – touží stále po stejných věcech: lásce a životním naplnění.

Tvorba Marit Tusvik má široký žánrový záběr, jenž zahrnuje psaní poezie, románů, knih pro děti, které většinou i sama ilustruje, divadelních her a scénářů. Dramatická prvotina Plíseň měla premiéru v roce 1990 na Národní scéně v Bergenu. Kromě diváckého úspěchu vynesla autorce i prestižní Ibsenovu cenu. Plíseň se hrála na mnoha místech v Evropě, českou premiéru měla v roce 2007 ve Středočeském divadle Kladno.

Jelikož byla hra záměrně napsána dvojjazyčně (postava Maggi hovoří spisovnou norštinou tzv. bokmål, zatímco Irma švédsky), překladatelka Daniela Mrázová ji posunula do česko-slovenského jazykového kontextu. Interpretky rozhlasové inscenace režiséra Jakuba Macečka jsou tudíž Češka a Slovenka – Simona Peková jako Margareta Dahlová a Zuzana Kronerová jako Irma Jalonenová. Hudební a zvukovou stránku vytvořil Mario Buzzi.

Hložková, Hana: Plíseň, 2012 (rozšířená anotace).  – Cit.:„Lidé jsou plíseň na zemi“, tvrdí jedna ze dvou svérázných protagonistek hry Plíseň norské autorky Marit Tusvik. Takřka odpudivý název hořkosladké komedie není pouze metaforou lidského bytí. Bohužel i konkrétním jevem, vyskytujícím se v prostředí ošumělého hotelového pokoje v Moskvě, kde se obě hrdinky seznamují. Ženy naprosto odlišného naturelu – Maggi a Irmu – zpočátku spojuje jediné, pobyt na stejném poznávacím zájezdě.

Ke vzájemnému souznění mají nedobrovolné spolubydlící daleko. Nevyhnutelnost společně stráveného času na neutěšeném místě však upjatou Norku a žoviální, švédsky mluvící Finku, přinutí zjistit, že obě – ač dámy důchodového věku – touží stále po stejných věcech: lásce a životním naplnění. Vynucené krátkodobé spolužití zpovykané romantičky a rázné pragmatičky se nakonec ukáže užitečné pro obě dvě.

Tvorba Marit Tusvik (1951) má široký žánrový záběr, jenž zahrnuje psaní poezie (Cesta do země mandarínů aj.), románů (Ledový dům, Tiše a pěkně aj.), knih pro děti, které většinou i sama ilustruje, divadelních her (Po Williamovi, Všech krásných dívek hambo, Car aj.) a scénářů. Dramatická prvotina Plíseň měla premiéru v roce 1990 na Národní scéně v Bergenu. Kromě diváckého úspěchu vynesla autorce i prestižní Ibsenovu cenu. Plíseň se hrála na mnoha místech v Evropě, je přeložena mj. do švédštiny, němčiny, francouzštiny, angličtiny, ruštiny a maďarštiny. Českou premiéru měla v roce 2007 ve Středočeském divadle Kladno.

Původně divadelní hra se odehrává v gorbačovovské éře na půdě Sovětského svazu, kterou obdivují dvě „západní“ turistky. Autorka ji napsala dvojjazyčně (postava Maggi hovoří spisovnou norštinou tzv. bokmĺl, zatímco Irma švédsky), čímž prohloubila téma zdánlivého nepochopení a nesourodých osudů obou žen. Obyvatelky dvou skandinávských zemí však mají podobné zkušenosti, plynoucí zejména z válečných a poválečných zážitků. Tato odlišnost a zároveň spojitost se stala výchozími pro překladatelku Danielu Mrázovou, která hru posunula do víceméně podobného česko-slovenského jazykového kontextu.

Interpretky rozhlasové inscenace režiséra Jakuba Macečka jsou tudíž Češka a Slovenka. Simona Peková ztělesňuje Margaretu Dahlovou, Zuzana Kronerová Irmu Jalonenovou. Rozhlasová úprava dramaturgyně Hany Hložkové zdůrazňuje především mezilidský konflikt dvou stárnoucích dam. Historické reálie proto nechává pouze v rovině osobních vzpomínek. Hudební a zvukovou stránku vytvořil Mario Buzzi, mistrem zvuku byl Lukáš Dolejší. Natočeno v Českém rozhlase Brno v roce 2009.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)