Dva někdy někde (1964)
Jiří Klobouk. Skladbu „Meteor“ složil Karel Mareš. Zpívá Eva Pilarová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Ludvík Pompe.
Osoby a obsazení: Hold, dědek, který se směje (Ladislav Fišer), Žemba, dědek, který je chromý (Jiří Kostka), Lucka, dívka, která každý rok přijde (Jana Hlaváčová).
Nastudovala Plzeň v roce 1964. Premiéra 10. 10. 1964. Repríza 3. 11. 1964 (Praha – RPD).
Martinec, Jan: Smutné nic. In Rudé právo, 16. 10. 1964, str. 2 (recenze)
Lit.: Nešvera, Karel: O nesplněných snech. In Večerní Praha 260 (2953), 3. 11. 1964, s. 3 (anotace)
Lit.: Faltýnek, Vilém: Kloboukovo dílo se pomalu vrací k českým čtenářům. In web ČRo 7 Radio Praha, 27. 9. 2009 (zpráva). – Cit.: „Rozhlasová hra byla moje první publikovaná práce. Jmenovala se Dva někdy někde a tehdy byla dramaturgyní Dr. Jaroslava Strejčková, já jsem jí tu hru poslal a nic se nedělo. Tak jsem si asi po třech měsících dodal odvahy a zavolal jsem jí sem do rozhlasu a ona mi říká: ‚Poslyšte, pane Klobouku, já vám něco povím. Já jsem vám nezavolala, protože jsem nevěřila… já jsem o vás nikdy slyšela a myslela jsem si, že si ze mě pan Ludvík Aškenázy dělá legraci.‘ To byla ovšem pro mě obrovská pocta, protože pan Ludvík Aškenazy, to byl mistr světa rozhlasové hry.“
Text in: Klobouk, Jiří: Rozhlasové hry 1. Zlín: Atelier IM, 1996 (text hry).
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
(rok 2021)
Nedávno můj přítel zmínil v rozhovoru s přítelem moje jméno načež on málem padl do mdlob: Cože,Klobouk ještě žije? Źiju v New Yorku a je mi dobře.V březnu mi bude 88. Těch rozhlasových her bylo nakonec dvanáct a právě jsem dopsal svůj poslední román: Nearing the End. Anglicky. Za 58 let spisovatelské kariéry jsem dostal jenom jeden korespondenční lístek od dvou dívek a to právě po odvysílání mé první rozhlasové hry Dva někdy někde v Praze v roce 1964. Stálo na něm: Vážený pane, právě jsme se tady s Hankou chystaly spáchat sebevraždu, ale po poslechu Vaší hry v rádiu jsme se rozhodly, že chceme žít.