Malé smutné štronzo : (Ne)realizovaný záměr
Na tomto místě jen krátkou zmínku o zajímavém dramaturgickém plánu Karla Tachovského a o peripetiích, které kolem něj v nelehké době po roce 1968 vznikly. Kundera o vzniku této své hry píše: “Zhruba na rozhraní let 1968 a 1969 rozeslal Karel Tachovský (…) šesti nebo sedmi autorům tzv. brněnské školy celkem banální ‚námět‘, aby si jej po svém zpracovali. Sestava autorů je dnes už nejasná (patřil k nim např. A. Přidal). Jisté toliko je, že nebyli ‚košer‘ a cyklus zapadl, aniž se realizoval.”
K této autorově vzpomínce jsme nuceni dodat jistou opravu. Cyklus, který Karel Tachovský zamýšlel realizovat, spočíval v jednoduchém nápadu: v rozhlasové pátrací relaci je zveřejněna výzva k pátrání po jisté staré paní, která se ztratila ze svého bytu a její rodina po ní pátrá. Každý z autorů si mohl sám zvolit způsob, jakým tento námět zpracuje. Kunderův ani Přidalův text tehdy realizován nebyl, ale nápadu Tachovského se v roce 1971 chopil rozhlasový dramaturg Jaromír Ptáček, který pod názvem Dvě variace na jedno zmizení realizoval s režisérem Janem Tůmou text Věry Podhorné (jeden z pseudonymů Květy Legátové) Spolužačky a Jaroslava Stříteckého Jmenovaná Marie Pokorná.
Kunderova variace na Tachovského nápad se jmenovala Malé smutné štronzo. Stará paní se zde schovává u své přítelkyně, která bydlí naproti domu, v němž žije rodina hlavní hrdinky. Tak může sledovat z okna, jestli ji její děti postrádají. Kundera tentokrát volí výrazově střídmější styl: vše se odehrává v jedné časové rovině, v jednom pokoji. Od “všeobecně lidských” příběhů, které budou ve velké míře realizovány v bezzubé rozhlasové dramaturgii pražského i brněnského studia sedmdesátých a osmdesátých let, se liší dobře napsaným dialogem a citem pro psychologii postav. Snad proto byl nežádoucí autor později vzat na milost. Malé smutné štronzo bylo realizováno v brněnském studiu roku 1988 v režii Zdeňka Kozáka s Helenou Trýbovou a hostující Věrou Kubánkovou v jediných dvou rolích (premiéra 31. 8. 1988).
Dovětek z r. 2007: Jedním z nerealizovaných textů byla i Stará žena (1969, autor Zdeněk Rotrekl). Text in: Rotrekl, Zdeněk: Podezřelá krajina s anděly. Brno: Atlantis, 2003.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Komentáře bohužel nejsou v současné době povoleny.