Císařovi lidé (1999)

Zygmunt Hübner. Hlasujte o osvobození historických osob antických dějin! Překlad Erich Sojka. Dramaturgie Helena Berková. Režie Tomáš Jirman.

Osoby a obsazení: moderátorka (Anna Cónová), Sokrates (Stanislav Šárský), dále účinkovali Stanislav Malý a Norbert Lichý.

Nastudovala Ostrava. Premiéra 26. 10. 1999 (70 min.). Repríza 10. 5. 2011 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h) v cyklu Klub rozhlasové hry.

Lit.: anonym: Zygmunt Hübner: Císařovi lidé. In web ČRo 3 Vltava, 10. květen 2011 (článek). – Cit.: Polský autor Zygmunt Hübner vás zavede do fiktivní soudní síně, kde budete sami moci rozhodnout o vině či nevině obžalovaných. Ve své hře Císařovi lidé se vrací do dějin antického Říma – o své pravdě, která se od skutečnosti často liší, vás budou přesvědčovat tři historické postavy: Petronius, Seneca a Thrasea.

Zygmunt Hübner patřil k významným osobnostem polského divadelního života ve druhé polovině 20. století. Podílel se na něm v mnoha oblastech – jako herec, režisér, autor divadelních her i knih o divadle a v neposlední řadě jako pedagog. Když v roce 1989 zemřel, loučily se polské divadelní kruhy se Zygmuntem Hübnerem slovy : „… Ve všech oblastech své tvůrčí činnosti dosáhl Hübner vynikajících výsledků, ale ani přesný výčet úspěchů neřekne celou pravdu o velikosti ztráty, kterou utrpělo polské divadlo jeho smrtí. Neztratili jsme jen herce, režiséra, spisovatele, ale především nenahraditelnou uměleckou osobnost. Jako herec, režisér, pedagog může být Zygmunt Hübner nahrazen, jako osobnost – nikdy!

Vystudoval herectví a později ještě režii na Akademii múzických umění ve Varšave, a k tomu si přibral také dějiny umění na varšavské univerzitě. Po absolutoriu začínal jako herec a režisér v divadle v Gdaňsku, kde v letech 1958-60 působil jako umělecký šéf. Seznámil se tam s Konradem Swinarskim a Andrzejem Wajdou, na základě úspěchu v Gdaňsku dostal nabídky režírovat ve Varšavě a ještě později ve Wroclavi, mezi jeho významné inscenace z těchto let patří Shakespearův Macbeth, Ionescův Nosorožec a Shakespearův Král Lear.

V roce 1963 se stal uměleckým šéfem Starého divadla v Krakově a úspěšně tu navázal na éru Wladyslawa Krzeminskeho. Během sedmiletého působení v čele krakovského divadla se z něj stala jedna z nejvýznamnějších polských scén své doby, spolupracovali s ní režiséři Wajda a Swinarski, které Hübner poznal už v Gdaňsku. Sám v Krakově režíroval s velkým ohlasem Giraudouxovu Bláznivou ze Chaillot, Albeeho Kdo se bojí Virginie Woolfové, Molièrova Misantropa (Hübner hrál Alcesta) či Shakespearovo Zkrocení zlé ženy. Divadlo získalo uznání i v zahraničí, ale v roce 1969 došlo ze strany cenzury k vážnému zásahu do repertoáru a Hübner na protest proti cenzuře rezignoval.

Po odchodu z Krakova pohostinsky režíroval v mnoha polských divadlech, legendární se stala jeho adaptace Joyceova Odyssea ve varšavském divadle Riviéra a v těchto letech také začal působit jako pedagog a později děkan na Fakultě divadelní režie Akademie múzických umění ve Varšavě. Nejužší okruh spolupracovníků, kteří s Hübnerem působili v Krakově, se po jeho odchodu také přesunul do Varšavy a Zygmunt Hübner s nimi mohl navázet na předchozí spolupráci v Teatru Powszechnym, kde působil od roku 1977 až do své smrti. Divadlo dodnes nese Hübnerovo jméno.

Hru Zygmunta Hübnera Císařovi lidé přeložil Erich Sojka, v režii Tomáše Jirmana účinkují Stanislav Malý, Norbert Lichý, Stanislav Šárský, Jan Fišar, Anna Cónová. Natočeno v ostravském studiu Českého rozhlasu v roce 1999.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)