Gramorevue : Zábavný pořad Oldřicha Nového v brněnském rozhlase

Ve dvacátých a třicátých letech byly v rámci zábavného rozhlasového vysílání uváděny např. scénky bývalých členů divadla Akademická scéna (brněnská „verze“ Osvobozeného divadla, v němž účinkovali např. Svatopluk Ježek nebo František Kožík a k jejímž titulům patřila např. Rej-Pej-Revue), komické „plkačke“ regionálně populární dvojice stréčka Křópala z Břochovan, (kterého ztělesňoval Valentin Šindler) a Jozéfka Melhobó (Václav Šindler, Valentinův bratr), ale především nový pořad „Gramorevue“.

Program „Gramorevue“ byl prostý: šaramantní průvodce uvádí vtipným komentářem nové gramofonové snímky. Nebylo by to nic zvláštního, kdyby tím průvodcem nebyla hlavní hvězda brněnské operety, milovník, režisér, dramaturg, adaptátor a textař Oldřich Nový.

„Gramorevue“ dosáhla u posluchačů značné obliby, a tak došlo v letech 1929-1930 k zásadní proměně: v centru pořadu už nebyly reprodukované gramofonové snímky, ale živá vystoupení jak Oldřicha Nového, tak i jeho hereckých kolegů, z nichž nejčastěji vystupovali Jan Purkrábek, Karel Kosina, Mary Bártů, Máňa Maratová i bratři Šindlerové. I název pořadu se změnil – „Radiokabaret“.

Písně pro kabaret byly získávány z různých zdrojů – v Brně skládali pro divadlo Antonín Kincl, Jaromír Weinberger nebo Vilém Tauský, několik šansonů složil i brněnský herec, režisér a učitel např. Karla Högra Rudolf Walter. Pořad byl „zásobován“ ale i z pražských zdrojů, jak o tom svědčí korespondenční lístek, který zaslal Janu Purkrábkovi známý kabaretiér, vydavatel komických písniček a výstupů a především první český filmový herec Josef Šváb-Malostranský:

„Nazdarité! Milý příteli, byl jsem potěšen, že Jste včera v „Radiu“ přednesl moji hrůznou balladu o té zabité myšce. Víte, že nevím ani, kde byla tenkráte otištěna, ba nemám ji ani opsanou: byl bych Vám vděčen, kdyby jste mě poslal příležitostně její opis. Za laskavost tu zasílám Vám současně pár svých prací, které můžete někdy vřaditi do svého bohatého reper-tratoiru!!!“

Jen tak mimochodem – všimli jste si té slušnosti autora vůči interpretovi, který si od něj ani předem nevyžádal souhlas k provozování jeho písně? Dnes by byl pravděpodobně zažalován…

Atmosféru pořadu by bohužel nebylo možno přiblížit – vysílalo se živě a nahrávky se tehdy v rozhlase nepořizovaly – nebýt několika desítek desek značky Polydor a Homokord, které na přelomu dvacátých a třicátých let v berlínských studiích tito umělci natočili. Snímky tehdy populárních písní tu natočili Oldřich Nový, František Kreuzmann i Jan Purkrábek, komické výstupy jsou zastoupeny v podání Jana Purkrábka a Karla Kosiny či bratrské dvojice Václava a Valentina Šindlerových. A právě díky těmto snímkům si můžeme připomenout, jak asi tehdejším posluchačům zněl rozhlasový kabaret Oldřicha Nového (v nakladatelství Fr. Rychtaříka se připravuje CD „Brněnské synkopy, které bude obsahovat raritní nahrávky z přelomu dvacátých a třicátých let na značce Polydor).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Komentáře bohužel nejsou v současné době povoleny.