Číslo 3711 (1981, 1990)

Zdeněk Mahler. Dramatický příběh inspirovaný skutečnými událostmi. Volné filozofické podobenství, obraz kolektivního ducha antifašistického odboje. Panychida za neznámého vězně.  Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: číslo 3711 (Jana Hlaváčová), dívka (Taťjána Medvecká), velitel (Eduard Cupák), kápo (Zdeněk Kutil), mladík (Petr Štěpánek), žena (Věra Galatíková).

Natočeno 1981, z politických důvodů odloženo. Premiéra 17. 11. 1991 (61 min.). Repríza 6. 5. 2000.

Pozn.: Uváděno i pod názvem Matka naděje. – Vzniku hry předcházelo důkladné studium reálií a faktů, dobových dokumentů i dostupné literatury o ženském koncentračním táboře v Ravensbrücku. Rozdílné názory a životní postoje uvězněných žen, prokomponované s řadou volně fabulovaných prvků se staly výchozím materiálem pro napsání postavy, která nemá jméno, nebo přesněji – jejímž jménem je pouhé číslo; která se stává symbolem, obecně pojmenovaným jako Matka naděje.

V Ravensbrücku byly soustředěny ženy, představující celou škálu politického života, od levicově orientovaných vězenkyň až po řádové sestry. Vedle nich tu ovšem byly i zlodějky a prostitutky. Byly tam vězněny i lidické ženy. Přestože se jejich osudy i životní filozofie zásadně lišily, jedno všechny spojovalo – antifašismus, odpor k totalitnímu řádu. (…) To, co přetrvalo a zůstalo cenné, bylo ono mravní gesto, podmanivé a dojemné, s kterým své životy obětovaly. (jw – asi Jaroslava Strejčková).

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)