Válka s Mloky (1958, 199?, 2009)

Přidal: Přemek |

Srpen 17, 2005

capek_valka Karel Čapek. Rozhlasové zpracování utopického románu. Dramatizace Jaroslava Strejčková. Použitá hudba Dol Dauber se svým orchestrem (Kočičí zastaveníčko, 1932). Zvuk Ota Palír a Zdeněk Škopán. Mixáž B. Marek. Rekvizity Artur Šviha. Dramaturg Jaroslava Strejčková. Režie Jiří Horčička.

Osoby a obsazení: autor (Karel Höger), kapitán van Toch (Jan Pivec), vrátný Povondra (Rudolf Deyl ml.), pan Bondy (Bedřich Veverka), Greggs, ošetřovatel v ZOO (Rudolf Hrušínský), Jensen, námořník (František Kreuzmann), Dinge, námořník (František Filipovský), Miss Lily Valley (Jaroslava Adamová), Abe Loeb, syn filmového magnáta (Vladimír Hrubý), ředitel ZOO Wiggam (Josef Grus), paní Povondrová (Jaroslava Drmlová), členové PES /Pacifické exportní společnosti/ (Josef Vošahlík, Oldřich Lukeš, Ivo Gübel), německý vědec (Ota Sklenčka), hlasatel (Rudolf Pellar), vévodkyně of Huttersfield / hlasatelka (Jindra Holmanová), redaktor (Milan Mach), míšenec (Oldřich Musil), redaktor (Karel Pech). Dále účinkují Bohumil Bezouška, Karel Pavlík, Felix le Breux, Bohuš Hradil, Jiří Hurta, Erik Zámiš, Bedřich Bobek, Artuš Kalous, Karel Kastner, Karel Houska, Jaroslav Cmíral, Jiří Hesoun, Miloš Hlavica, Jiří Suk, Josef Chvalina, Richard Záhorský, Karel Oprich.

Na harmoniku hraje Miroslav Angr.

Natočeno v roce 1958. Premiéra 22. 10. 1958 (Praha, 20:00 – 21:50 h.; 105 min). Repríza 7. 6. 1975 (Vltava, 19:00 h.) v cyklu Rozhlasová dramata; 6. 1. 2008 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.).; 15. 6. 2013 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.); 16. 8. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 18. 12. 2018 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra.

Pozn.: V textu prologu je použit text přednášky Karla Čapka „O Válce s Mloky“ z roku 1936.

Vydal Radioservis v roce 199? (1 MC). Reedice 2009 (2 CD). Dostupné i na webu Radiotéka.

Úryvek in: Dějiny české literatury II. (2007).

Pozn.: Rozhlasová adaptace Čapkovy Války s mloky z roku 1958 patřila ve své době k mimořádným tvůrčím počinům.Próza, v níž autor uplatnil různorodé žánrové prvky – od vyprávění přes politickou úvahu, dokument či quasi vědeckou stať až k novinářské lokálce -, umožnila autorce rozhlasové dramatizace Jaroslavě Strejčkové (1924) vyhnout se ustrnulým realistickým schématům a dynamizovat obdobnou „žánrovou oscilací“ i scénář. Fantaskní mločí svět postavil tehdy právě se etablujícího mladého režiséra Jiřího Horčičku (1927) před neobvyklé úkoly. Díky své bytostné hravosti a radosti z vymýšlení je však zvládl na výbornou a za pomoci zvukařů a techniků dokázal před posluchači vykouzlit i takové podivnosti, jakými jsou např. mločí řeč či mločí hudba. Posloucháme-li rozhlasovou Válku s mloky takřka půl století po jejím vzniku, možná nás spíše než její tvárné výboje zaujmou interpretační výkony, s nimž se v ní setkáváme. Mistrovství Karla Högera, Jana Pivce, Františka Filipovského a mnoha dalších hereckých legend se v ní blýská v plné kráse a je vzácné svou neopakovatelností. Inscenační postupy nám však mohou připadat samozřejmé. Měli bychom si ovšem uvědomit proč: díky tomu, že se staly trvalou součástí rozhlasového dramatického umění. (anotace)

valka

Lit.: Czech, Jan: O rozhlasové hře, s. 14 a 23.

Horčička, Jiří: {Byl jsem redakcí vyzván…}. In: Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968, s- 3 – 7.

Text in: Rozhlasová žatva 1958 – 1963 (Dramatické pořady). Praha: Studijní odd. Čs. rozhlasu, 1968, s. 9 – 50.

Pozn.: V roce 1963 byla natočena hamburská inscenace „Války s Mloky“, která vyvolala velký ohlas. Další verzi natočil Horčička v roce 1982.

Lit.: Ježek, Michal: Literární dílo v žánru rozhlasové hry. Praha. FF MU, 2013 (diplomová práce). – Cit.: Tato práce popisuje proměnu literárního díla Válka s mloky z knižní podoby, přes scénář rozhlasové hry, do výsledné podoby tohoto rozhlasového útvaru. Zaměřuje se na specifické prostředky, které má rozhlasový dramaturg a režisér při práci s literární látkou k dispozici a snaží se vystihnout, jakou specifickou kvalitu literární látka v dramatickém žánru rozhlasové hry získává. Zároveň situuje tuto rozhlasovou hru do kontextu rozhlasové tvorby i kontextu československé společnosti, do které vstoupila.

Lit.: anonym: Rozhlasová hra: Karel Čapek: Válka s mloky – 6.1. In web ČRo 2 Praha, leden 2008 (anotace). – Cit: I když svůj proslulý román Válka s mloky napsal Karel Čapek v roce 1935, jeho ironické podobenství o civilizaci, která zahubí sama sebe, je aktuální až do dnešních dnů. Rozhlasovou podobu dali Válce s mloky již v roce 1958 Jiří Horčička a scénáristka Jaroslava Strejčková. O tom, že vůbec nezestárla, stejně tak jako Čapkova próza, se můžete přesvědčit, když si ve 20:05 hodin naladíte Český rozhlas 2 – Praha.

Lit.: anonym: Karel Čapek: Válka s mloky. In web ČRo 2 Praha, srpen 2015 (článek). – Cit.: „Haló, vy lidé!“ Ironické podobenství ve slavné rozhlasové adaptaci z roku 1958. V hlavních rolích Karel Höger, Jan Pivec, Rudolf Hrušínský nebo František Filipovský.

Kapitán Van Toch objeví v Tichém oceánu podivné tvory. Žijí v moři a jsou podobni mlokům. Inteligencí běžné mloky zcela převyšují.

Naučí je bojovat proti žralokům, lovit perly, zacházet s noži a všemožnými zbraněmi a dokonce mluvit. Van Toch se je rozhodne využít, aby sloužili lidem jako levná pracovní síla. Co se však stane, když se mloci nebezpečně přemnoží?

Lidé jim musí dodávat suroviny, potraviny a zbraně. Není cesty zpět a mloci potřebují více mělčin a více nových území. Budoucnost lidstva je nejistá.

Lit.: rad.obch: Höger to vypráví jak pohádku pro děti, Pivec a Deyl strašně huhlají. In web KMS, 8. 4. 2012 (názor posluchače). – Cit.: „Höger to vypráví jak pohádku pro děti, Pivec a Deyl strašně huhlají. Totální nuda, kromě plků se tady nic neděje, a protože to bohužel nevypadalo na nějaký zásadní obrat, tak jsem to ukončila. 15 minut bylo na mě až moc. Totální hnus byla kapitánova hatmatilka mezi nářečím a Czengličtinou. Naprosto beznadějné. Na Karlu Čapkovi nijak zvlášť nevisím a do poslechu jsem šla s tím, že to asi bude blbé, což se vyplnilo, takže ani nejsem překvapená nebo zklamaná.“