Přiznání (1964, 1968)

Přidal: Přemek |

Srpen 10, 2006

Pavel Hanuš. Hudba Štěpán Lucký, řídí autor. Sólo na harmoniku Rudolf Vašíče. Asistent režie Artur Šviha. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Oldřich Hoblík.

Osoby a obsazení: major (Miloš Nedbal), nadporučík (Josef Větrovec), Evžen Forman (Vladimír Šmeral), Vladimír Forman (Jaroslav Kepka), Eva (Růžena Merunková), Košťálek (Josef Vinklář), Holan (Miroslav Homola), ing. Písecký (Jaroslav Raušer), Karel (Petr Haničinec), profesor (Vladimír Hlavatý), předsedkyně (Zdenka Hadrbolcová), členové výboru (Jiří Novotný a Jiří Bednář), strážný (Artur Šviha).

Natočeno 1964. Premiéra 19. 3. 1968 (Praha, 19:45 h.; 120 min.). Repríza 4. 4. 1968 (Československo II., 19:38 – 21:30 h.). Pravděpodobně smazáno.

Pozn.: Hra zpracovávala dobově aktuální téma „dobrovolného“ přiznání v inscenovaných politických procesech. Ředitel Čs. rozhlasu Karel Hoffmann v roce 1964 zakázal tuto hru vysílat.

Lit.: Ochová, Sheila: Rozhlas. Aktuální hra. In Rudé právo, 20. 3. 1968 (recenze).

Recenze: -pp- : Premiéra bez plánovaného předstihu. In: Host 5/1968.

Lit.: -pl- : Smutnou kapitolu… In Kulturní tvorba 13/1968 (28. 3. 1968), s. 12 (recenze) – Cit.: Smutnou kapitolu rozhlasového vysílání zahájila premiéra hry Pavla Hanuše Přiznání. Režisér Oldřich Hoblík ji natočil už v roce 1964, kdy ji cenzura označila za hru nevyhovující politickým požadavkům doby a nechala uloženou v archívu. Hra líčí případ starého komunisty, odborníka, obviněného z machinací s valutami a špionáže pro zahraniční rozvědky. Větší část příběhu se odehrává na půdě vyšetřujících orgánů – bezpečnosti. Dialogům, které se tam vedou, stačil jediný lehčí tón výrazu, aby pro mladší uši zněly jako karikatura. Karikatura tragédie, která se před léty mohla denně odehrávat ve jménu služby lidu a socialismu. Pro uši starší to muselo znít jako reprodukce skutečných událostí, které mnohý náš spoluobčan zažil a byl svědkem. Hra má neobvyklý časový rozměr, plných sto dvacet minut, které v rozhlase znamenají velkou rozlohu. Je to však sto dvacet minut naplněných napětím; také proto, že jde o příběh aktuální a živý ještě dnes. (…) Všichni podali výkony přímo úměrné síle a impulsu autorovy myšlenky. Hra byla uvedena v úterý 19. března s tím, že je první ze série pořadů, které postihl stejný osud a které bude Československý rozhlas postupně vysílat. Asi to bude dlouhá kapitola v rozhlasovém vysílání a rozhodně nutná. Chtěla bych věřit, že poslední svého druhu.

Rozhlasové hry