Pastýř včel (1972)
Armand Lanoux. Francouzská rozhlasová hra. Přeložil Vladimír Merhaut. Hudební improvizace Jiří Váchal. Technická spolupráce Ivo Fischer, Dana Brochová a Jana Pelantová. Asistentka režie Věra Havlatová. Dramaturgie Jaroslava Strejčková. Režie Miroslava Valová.
Osoby a obsazení: Vypravěč – malíř Aimé Lalande (Otakar Brousek I.), Aristide Maillol, sochař (Felix le Breux), Sagols, řečený Gorila (Luděk Munzar), Capatas, „Pastýř včel“ (Karel Houska), Dán Christiansen, malíř (Alfred Strejček), podprefekt města Banyuls (Soběslav Sejk), Angelita (Slávka Budínová), Dina (Růžena Merunková), Puig (Vladimír Brabec), Carlos (Jan Přeučil), 1. gardista (Karel Urbánek), 2. gardista (Albert Mareček), španělský uprchlík (Ivo Gübel), jeho žena (Jana Andresíková), farář (Josef Chvalina), strážmistr (Otto Šimánek), hostinský (Oldřich Musil), hlasatel (Viktor Brehovský) a hlasatelka (Hana Brothánková).
Natočeno v roce 1972. Premiéra 28. 4. 1972 (Třetí program, 19:30 h.) v cyklu Festival Mír. Obnovená premiéra 3. 1. 2021 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.; 71 min) v cyklu Hra pro pamětníky.
Pozn.: Některé zdroje uvádějí rok 1969 a jako překladatelka uváděna Eva Musilová.
Lit.: Strejčková, Jaroslava – Venclová, Renata: Armand Lanoux: Pastýř včel. In web ČRo 3 Vltava, 3. leden 2021 (článek). – Cit.: Příběh o muži, který se stal legendou a symbolem nezdolného svobodomyslného katalánského ducha. Francouzská rozhlasová hra. (…)
Mladý francouzský malíř Aimé Lalande poprvé zavítal do Katalánska v roce 1938 a navzdory počínající válce tady prožil nejkrásnější chvíle svého života. Setkal se tu nejen se slavným sochařem Aristidem Maillolem, krásnou a nespoutanou Angelitou, ale především se svérázným Capatasem přezdívaným Pastýř včel. Svobodomyslný horal, který dokonale znal pyrenejské průsmyky, převedl za války přes francouzsko-španělskou hranici desítky lidí na útěku před německým fašismem. Ještě za života se stal legendou a ztělesněním nezdolného svobodomyslného ducha katalánského národa.
Poetické vyprávění se nese v rytmu sardany, tance, který je neodmyslitelně spjatý s katalánskou národní identitou. Jeho kořeny nachází Armand Lanoux až u Homéra a starých Řeků. Důležitým symbolem se sardana stala už v 19. století v souvislosti s katalánským národním obrozením a pak během dvou fašistických diktatur ve 20. století. (…)
Armand Lanoux se narodil 24. října 1913 v Paříži. Původním povoláním učitel, později novinář a rozhlasový pracovník. Vydal několik básnických sbírek ovlivněných surrealismem, proslul však zejména jako prozaik. Ve čtyřicátých letech a za války psal především detektivní příběhy. Po válce publikuje Lanoux kromě esejistických prací asi dvacet románů. Z jeho knih byly do češtiny přeloženy například Major Watrin, Setkání v Bruggách, Když nastává odliv, Pastýř včel. Zemřel 23. března 1983 v Champs-sur-Marne.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku