Dobrodružství kolegijního rady Pavla Ivanoviče Čičikova (1959)

Přidal: Přemek |

Duben 9, 2011

Nikolaj Vasilijevič Gogol (první díl románu Mrtvé duše). Překlad a dramatizace Karel B. Palkovský. Hudba Vadim Petrov, Symfonický orchestr Čs. rozhlasu řídí Kare Fiala. Dramaturg Dalibor Chalupa. Režie Oldřich Hoblík.

Osoby a obsazení: Pavel Ivanovič Čičikov, kolegijní rada (Ilja Prachař), Nastazie Petrovna Korobočková, statkářka (Jaroslava Vacková), Selifan, kočí u Čičikova (Rudolf Široký), Fetiňa, služka u Korobočkové (Josefa Pechlátová), hostinská (Anna Melíšková), Nozdrev, statkář (František Vnouček), Mižujev, jeho švagr, statkář (Karel Fořt), Manilov, statkář (Václav Vydra II.), Lízinka, jeho choť (Anna Somolová), Porfir, lokaj u Nozdreva (Jaroslav Synák), Pavluška, lokaj u Nozdreva (Artur Šviha), Michal Semenovič Sobakevič, statkář (Oldřich Musil), Feodulija Ivanovna, jeho žena (Milada Horutová), Pluškin, statkář (František Roland), okresní komisař (Jaroslav Orlický), předseda soudu (Bedřich Veverka), příjemná dáma Sofie Ivanovna (Lída Vostrčilová), velmi příjemná dáma Anna Grigorjevna (Lída Otáhalová), gubernátor (Josef Bělský), Liza, jeho dcera (Olga Slunéčková), Gubernátorka (Nina Vasmutová), policejní ředitel (Antonín Kandert), ředitel státních továren (Miloš Liška), prokurátor (František Kreuzmann), husarský důstojník (Svatopluk Skládal) a komisař (Václav Švec).

Natočeno 1959. Premiéra 1. 4. 1959 (Praha I, 20:00 -22:10 h.). Repríza 12. 3. 1967 (Praha, 19:30 – 21:37 h.). Obnovená premiéra 6. 3. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Jiná verze názvu: Dobrodružství kolegiálního rady Pavla Ivanoviče Čičikova

Lit.: Machková, Eva: Duše vskutku mrtvé. In Rozhlasová a televizní práce 6/1959, s. 35 – 36 (recenze).

Lit.: Venclová, Renata: Dobrodružství kolegijního rady Pavla Ivanoviče Čičikova. Hra podle Gogolova satirického románu Mrtvé duše. In web ČRo 3 Vltava, 6. březen 2022 (článek). – Cit.: Mrtvé duše Nikolaje Vasiljeviče Gogola jsou jedním z nejvýznamnějších ruských románů 19. století. R(…)

Inspiraci ke svému poslednímu a v mnohém vrcholnému dílu Mrtvé duše našel Nikolaj Vasiljevič Gogol ve vyprávění svého přítele Puškina. Od něj poprvé vyslechl příběh spekulanta, který skupoval zemřelé nevolníky s vyhlídkou, že na ně v budoucnu získá zadarmo půdu nebo si na ně aspoň půjčí peníze. Pikareskní pouť kolegijního rady Čičikova po ruském venkově poskytla Gogolovi příležitost shromáždit opravdu povedenou sbírku exemplářů „vysoké ruské společnosti“. A zachytil je s takovou živostí, že ho cenzura donutila knihu několikrát přepracovat, než mohla být v roce 1842 poprvé vydána.

Gogolův původní záměr byl vytvořit analogicky k Dantově Božské komedii třídílný román-poému s částmi odpovídajícími členění Dantovy básnické skladby – Peklo, Očistec, Ráj. Po prvním ostře satirickém obrazu ruského života však autora stihla tvůrčí krize, takže další části, ve kterých se měl hlavní hrdina obrátit na lepší cestu a nakonec posloužit čtenářům jako příklad hodný následování, už Gogol nikdy nedopsal. I ve své fragmentární podobě jsou Mrtvé duše mimořádným dílem svědčícím o genialitě spisovatele, od jehož úmrtí uplynulo 21. února 170 let.

Rozhlasovou dramatizaci prvního dílu připravil na základě vlastního překladu Karel Palkovský. V režii Oldřicha Hoblíka účinkují Ilja Prachař, František Vnouček, Karel Fořt, Václav Vydra ml., Oldřich Musil, František Roland, Jaroslava Vacková a další. Inscenaci natočenou v roce 1959 vracíme do vysílání v obnovené premiéře po více než třiceti letech.

Rozhlasové hry