Viktorie (1969)

Přidal: Přemek |

Květen 25, 2011

Knut Hamsun. Překlad Božena Köllnová-Ehrmannová. Dramatizace Josef Štefánek. Hudba Jiří Berkovec. Dirigent Jiří Váchal. Asistentka režie Mili Doubková. Asistent výroby Antonín Hajšman. Zvuk Čestmír Kolečko. Magnetofonový záznam a střih Vlasta Kraftová. Montáž Marie Krausová. Režie Ludvík Pompe.

Osoby a obsazení: Viktorie (Eva Dudková), Jan Moller (Viktor Vrabec), jeho tec (Jiří Kostka), jeho matka (Dagmar Stříbrná), Otto (Pavel Pavlovský), Kamila (Monika Švábová), zámecký pán, otec Viktorie (Jaroslav Choc), jeho žena (Dagmar Neblechová), paní Seierová, Kamilina matka (Jarmila Balašová), učitel (Miloslav Včala), soused (Jan Jánský), redaktor (František Baťka). Dále účinkují Milan Rybák, René Přibil, Ladislav Beneš a členové hereckého sboru Divadla Josefa Kajetána Tyla v Plzni.

Nastudovala Plzeň v roce 1969. Premiéra 30. 5. 1970 (Praha, 10:00-11:00 h.; 55 min.). Repríza 28. 3. 1971 (Třetí program, 10:00 h.), 24. 1. 1983 (Vltava, 22:15 h.). Obnovená premiéra 23. 7. 2023 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Hra pro pamětníky.

Lit.: Velíšek, Martin: Knut Hamsun: Viktorie. Poetický příběh lásky, která nedošla naplnění. In web ČRo 3 Vltava, 23. červenec 2023 (článek). – Cit.: Mlynářův syn Jan se zamiluje do dcery venkovského šlechtice Viktorie. Sledujeme jejich dospívání uprostřed kouzelné přírody, kdy dětské kamarádství přerůstá v milostný vztah. Johannes bojuje se společenskou hierarchií a stává se úspěšným autorem, ale Viktorie takové štěstí nemá… (…)

V románu Viktorie čerpal Hamsun inspiraci částečně ze svého života. Sám pocházel z ještě z nuznějších poměru než románový Jan. Prvního uznání se Hamsunovi dostalo za částečně autobiografický román Sult (Hlad), vydaný roku 1890. V něm popisuje šílenství mladého spisovatele způsobené hladem a chudobou. Román se stal mezníkem celé moderní skandinávské literatury. V 90. letech 19. století se Hamsun vymezil proti předchozí generaci naturalistů. Jeho mistrovskými díly z tohoto období se staly především romány Mystérie, Pan a právě Viktorie. Za román Matka Země obdržel Hamsun roku 1920 Nobelovu cenu za literaturu.

I díky svému původu a osobní zkušenosti s životem proletariátu se záhy začal vymezovat vůči kapitalismu, který podle něj ničí odvěké morální hodnoty. Se svým pozdějším příklonem k německému nacismu se pokusil vyrovnat v díle Po zarostlých stezkách (1949).

Román Viktorie patří k nejpopulárnějším Hamsunovým dílům. O tom, že si ho cenil i on sám, svědčí to, že dal své dceři toto jméno. Román zaujal také řadu filmových tvůrců. První adaptace vznikla ještě jako němý film v roce 1917 v Rusku a režírovala ji Olga Preobraženskaja. Zatím naposledy látku zpracovala norská režisérka Torun Lian v roce 2013.

Rozhlasové hry