Borůvčí (2011)

Přidal: Přemek |

Květen 28, 2011

Milan Šotek. Rozhlasové nastudování frašky na divoko v podání Cabaretu Calembour. Literární dramaturgie Klára Novotná. Hudba Igor Orozovič, na klavír hraje autor. Hudební režie Richard Mlynář. Dramaturg Hynek Pekárek. Zvukový mistr Jiří Pochvalovský. Asistentka režie Jindřiška Zornová. Režie Michal Bureš.

Osoby a obsazení: Vrubel (Jiří Suchý z Tábora), Vrubelová (Lucie Polišenská), Hrycej (Igor Orozovič), Jeníček (Milan Šotek), Mařenka (Klára Klepáčková), Hrycejová (Vendula Fialová).

Nastudoval ČRo Olomouc 21. 4. - 20. 5. 2011. Premiéra 26. 06. 2011 (ČRo 3 Vltava, 19:00 – 20:00 h.; 31 min.) v cyklu Čajovna – Hry a dokumenty nové generace. Po skončení hry následuje beseda. Repríza 15. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Pozn.: Natočeny rovněž 3 písně podání Kabaretu Calembour (Sukna – sukus + Básnířka z Prahy 3 + Kamaše).

Lit.: Hnilička, Přemysl: Kdo se skrývá v kančí kůži? In Týdeník Rozhlas 29/2011 (recenze). – Cit.: V červnu jsme mohli vyslechnout další premiéru v cyklu Hry a dokumenty nové generace. Tentokrát však nešlo o čistokrevnou rozhlasovou hru – režisér Michal Bureš provedl „pouze“ rozhlasové nastudování divadelní inscenace Cabaretu Calembour Borůvčí. Divadelní sdružení založili absolventi katedry činoherního divadla pražské DAMU – Milan Šotek (obor dramaturgie), Igor Orozovič a Jiří Suchý z Tábora (obor herectví), aby si mohli – jak sami říkají – „odskakovat z velké činohry na malou“.
Hra Borůvčí, která byla nominována na cenu Evalda Schorma za rok 2008, opravdu splňuje všechny rysy kalamburu; tolik slovních hříček a záměn založených na zvukové podobnosti nebo totožnosti významově odlišných slov jsme v rozhlase už dlouho neslyšeli.
Autor Borůvčí Milan Šotek i jeho všestranně nadaný herecký ansámbl vychází z bohaté tradice autorských divadel malých forem počínaje Červenou sedmou přes Semafor (a jeho nepřeberné klony) či Večerní Brno až k Divadlu Sklep. Nedosahují sice básnických kvalit „pravého“ Jiřího Suchého či Milana Uhdeho, dokáží však zprostředkovat skutečnou radost ze hry – hry se slovy i jejich významy.
Zároveň rozhodně nešetří nadsázkou, což vyplývá i z charakteristiky uvedené inscenace, která si podle svých tvůrců „bere na paškál nejpalčivější problém naší současnosti: nevěru v českých myslivnách“. Děj je samozřejmě prostinký a ničeho jiného než klasického manželského trojúhelníku či téměř dokonané vraždy tu nenajdete; o to větší je pak rozkoš z jazykově bohatého slovníku všech postav.
Herečtí představitelé (Jiří Suchý z Tábora, Lucie Polišenská, Igor Orozovič, Milan Šotek, Klára Klepáčková, Vendula Fialová) překvapili především svou jistotou – jejich výkony jsou čistě a rozhlasově bravurně provedeny. U většiny z nich to, pravda, není jejich první rozhlasová zkušenost, ale i přesto.
Není to poprvé, co Český rozhlas zaznamenal divadelní kabaret – v roce 2008 vznikl (opět v Olomouci a opět v režii Michala Bureše) Kabaret Kaldera, rozhlasová verze inscenace Divadla Na cucky z Olomouce. Se hrou Cabaretu Calembour má několik společných rysů včetně záměrně banálního děje a zápletky. „Srdceryvný příběh lásky a nenávisti“ Barbory Voráčové však tehdy rozhlasovou transpozicí utrpěl, ztratil něco ze svého divadelního kouzla a nenabídl žádné nové, rozhlasové. To se naštěstí u Šotkova Borůvčí nestalo.

Rozhlasové hry