Ze života hmyzu (1984)

Přidal: Přemek |

Srpen 23, 2005

Karel a Josef Čapkové. Komedie o třech aktech s předehrou a epilogem. Rozhlasová úprava a režie Jan Lorman. Hudba Vladimír Truc, orchestr řídí autor. Dramaturgie Jaroslava Strejčková.

Osoby a obsazení: tulák (Rudolf Hrušínský I.), pedant (Zdeněk Řehoř), Apatura Iris (Regina Rázlová), Apatura Clythia (Růžena Merunková), Felix, motýl (Miroslav Masopust), Viktor, motýl (Rudolf Jelínek), Otakar, motýl (Vladimír Krška), kukla (Apolena Veldová), chrobák (Josef Kemr), chrobačka (Jiřina Jirásková), jiný chrobák (Lubomír Lipský), lumek (Josef Somr), jeho larvička (Kateřina Žalská), cvrček (Jaroslav Kepka), cvrčková (Jiřina Švorcová), parazit (Soběslav Sejk), 1. inženýr-diktátor (František Filipovský), 2. inženýr-náčelník generálního štábu (Jan Přeučil), slepý mravenec (Michal Roneš), vynálezce (Václav Sloup), vojevůdce šedých (Jiří Hálek), slimáci (Václav Postránecký a Vlastimil Brodský), drvoštěpové (František Němec a Alois Švehlík). Dále účinkují Petra Jindrová, Veronika Freimanová a Blanka Lormanová.

Natočeno v roce 1984 (107 min.). Premiéra 25. 12. 1984 (Vltava, 19:30-21:20 h.). Repríza 10. 4. 2011 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.); 16. 7. 2016 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h).

Lit.: Czech, Jan: O rozhlasové hře, s. 144-145.

Lit.: anonym: Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu. In web ČRo 3 Vltava, červenec 2016 (článek). – Cit.: Komedie o třech aktech s předehrou a epilogem.

„Br, někdy je svět protivný i rezignujícímu optimistovi“. Tento povzdech Karla Čapka jakoby stál u rodu hry ze Života hmyzu. Prvotní nápad ale pravděpodobně přišel od jeho bratra Josefa, kterému jeho žena Jarmila nadělila k vánocům roku 1919 tři díly populárně naučného díla Henriho Fabra Entomologické vzpomínky, črty o instinktu a zvycích hmyzu. Ať už bylo rozhodujícím impulsem cokoliv, bratři se po dlouhé době vrátili ke spolupráci. Karel si z ní na chvíli odskočil a napsal hru, která mu získala první slávu a pak ještě jednu – svou pravděpodobně nejslavnější hru R.U.R. V roce 1921 vznikla jejich naopak nejhranější hra, filosofická férie Ze života hmyzu.

Snad to byl právě ohlas Karlovy divadelní tvorby, který způsobil, že pro další variantu zpracování svého oblíbeného tématu – konce světa, si Čapci vybrali právě divadelní formu. Ostatně Karel v té době pracuje jako dramaturg a režisér Městského divadla na Královských Vinohradech. „1. Omezit repertoár, vyhnout se zbytečným výplním a jevištním jepicím. 2. Dopřát hercům i režisérům času ke skutečnému studiu. 3. Nehonit se za velkým počtem novinek, přilákat obecenstvo raději úrovní hry. 4. Zrušit abonmá.“ Tyto body Karel Čapek vytyčil ve stati Příklad Moskevských po návštěvě „Kačalovy skupiny“ z Moskevského uměleckého divadla v roce 1921. Za Čapkova působení (od podzimu 1921 do dubna 1923) se zde nastudovalo 49 inscenací. Jako režisér je Čapek podepsán pod inscenacemi Zeyerovy Staré historie a Shelleyho dramatem Cenci.

O progresivnosti s jakou autoři uvažovali o divadle, svědčí jejich úvaha o možném inscenování hry Ze života hmyzu: „Co se výpravy týče, je tu možno dvoje téměř protichůdné pojetí. Buď je hlavním vtipem, že jistý lidský sociální typ se na jevišti pokládá za Lumka či Chrobáka, že velmi lidská rodinka platí za Cvrčky nebo krém naší vlastní společnosti žije a hyne jako motýlové – že zkrátka my, my sami, my lidé jsme figurky z hmyzí komedie“. Toto pojetí, z něhož také autoři vycházeli při psaní své hry, hledá její paradox právě v její lidské tvářnosti. Druhé pojetí hledá paradox hry v jejím hmyzím, nečlověčenském zjevu, což ovšem klade daleko odvážnější úkoly režijní fantazii“.

Pražská premiéra v národním divadle 8. Dubna 1922 v režii Karla Hugo Hilara, ve výpravě Josefa Čapka, šla spíše tím druhým směrem. V kritikách se dokonce dočteme, že: „Hilar udělal ze Života hmyzu pravé císařské manévry svých výpravných kumštů.“ Až by se mohlo zdát, že opulentnost inscenace, která podle šuškandy přišla na 250 000 Korun českých, trochu přehlušila filosofující a provokující stránku textu. Čapci vyšli také Hilarovi vstříc a napsali hře smířlivější epilog (což nedovolili při prvním, brněnském, uvedení režisérovi Stejskalovi.) Josef Čapek použil pro výpravu objevné řešení, kdy na vypouklé pozadí nechal promítat barevné obrazy a dociloval tak různých perspektiv pohledu diváka. Kostýmní návrhy oproti původním ilustracím ke knižnímu vydání zdůrazňovaly grotesknost a zoomorfnost.

Dobová kritika vytýkala hře, že porušuje zákony dramatu a je spíše revuí, která se příliš zhlédla v metodách filmu. Četnost návratů této hry v mnoha dalších letech až do našich dnů potvrzuje, že Čapci se v této hře vydali jedním ze směrů, kterým se dále ubírala moderní dramatika.

Lit.: anonym: Karel Čapek, Josef Čapek: Ze života hmyzu – 10. července. In web ČRo 2 Praha, červenec 2011 (anotace). – Cit.: Slavnou komedii bratří Čapků o třech aktech s předehrou a epilogem uvede v rámci Letních večerů s klasikou a klasiky Dvojka Českého rozhlasu.

Zařazena bude nahrávka z roku 1983, ve které hraje tuláka Rudolf Hrušínský. Bratři Čapkové napsali tuto krutou analogii lidských zvyků a řádů s pudy a řády hmyzí říše v roce 1922. Od té doby neztratila jejich kritika lidského sobectví, poživačnosti, mocichtivosti, demagogie a celé řady dalších neřestí nic na své aktuálnosti. Ba naopak.
Nabízíme od 20:05 hodiny.

Rozhlasové hry