Komedie nová o vdově (1968)
Pavel Kyrmezer. Podle biblické hry z 16. století napsal Josef Melč. Scénická hudba Jiří Smutný. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Josef Melč.
Osoby a obsazení: Ráchel, vdova (Libuše Havelková), Salomon, její švagr (Bořivoj Navrátil), Ismaél, kupec – věřitel (Miloš Kopecký), Hybrystes, jeho služebník (Josef Kemr), Elizeus, prorok (Jindřich Jindrák). Dále účinkují Ivo Gübel, Karel Máj, Jaroslav Raušer, Oldřich Musil, Pavlína Filipovská, Daniela Šrajerová a Růžena Merunková.
Natočeno 1968. Premiéra 23. 12. 1968 (Třetí program – VKV, 21:45 – 22:35 h.; 48 min.). Repríza 9. 3. 2008 (ČRo 2 Dvojka, 20:05 h) v cyklu Březen se staročeskou komedií; 17. 12. 2017 (ČRo 3 Vltava, 16:00 h) v cyklu Repete; 18. 4. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.).
Alternativní název: Komedia nová o vdově.
Kompletní název: Komedia nová o vdově, kterouž Pán Buch předivným způsobem skrze Elizea proroka od věřitele jejího vysvobodil, vzatá z čtvrté kapitoly čtvrtých knih Královských. Ku potěšení v těchto těžkých časích všechněm chudým vdovám i sirotkům skrze kněze Pavla Kyrmezerského L. P. 1573.
Lit.: anonym: Pavel Kyrmezer: Komedia nová o vdově. Biblická hříčka ze 16. století ve skvělém hereckém obsazení. In web ČRo 3 Vltava, 18. duben 2022 (článek). – Cit.: Hříčka o jednom vymáhání dluhu zapůsobí jak jistou naivitou příběhu, tak kouzelným jazykem a zajímavě vykreslenými postavami. Ty ožívají především díky skvělému obsazení. Uslyšíte Libuši Havelkovou jako chudou vdovu, Miloše Kopeckého jako nelítostného lichváře, Josefa Kemra jako jeho slitovného sluhu, Pavlínu Filipovskou a další. „Ku potěšení v těchto těžkých časích všechněm chudým vdovám i sirotkům“ (…).
Pavel Kyrmezer pocházel pravděpodobně z Banské Štiavnice. Působil jako učitel, městský písař ve Strážnici a na dalších místech na Moravě. Do Uherského Brodu přišel jako luteránský farář a později děkan v roce 1576. Po sporech s Jednotou bratrskou na čas z Brodu odešel. Vrátil se už nikoliv jako kněz, ale založil ve svém domě soukromou školu pro dívky, první svého druhu v zemi, a sám v ní vyučoval. Vztahy s Jednotou bratrskou se urovnaly a tak mohl ve městě zůstat až do své smrti v roce 1589.
I když ve svých náboženských snahách úspěšný nebyl, z jeho pedagogického odkazu čerpal později i J. A. Komenský. Kyrmezer pozvedl úroveň výuky a předvedl veřejnosti žákovskou divadelní hru z místního prostředí. Právě v divadelní tvorbě spočívá největší odkaz Pavla Kyrmezera pro budoucnost. Reagoval na sociální a morální problémy, vyznačoval se samostatností námětů i osobitou koncepcí.
Téma z Bible použil pro hru Komedie nová o bohatci a Lazarovi (Praha 1566), kde se soustředil na vztah mezi bohatými a chudými a převedl tak biblický příběh paralelně do současnosti. Později uvedl opět hru se sociální tematikou Komedie nová o vdově, kterouž Pán Bůh přepodivným způsobem skrze Elizea proroka od věřitele jejího vysvobodil (Litomyšl 1573).
Jeho hry měly vesměs výchovné poslání a charakterizovalo je vedle aktuálnosti děje dobré vykreslení postav, dramatičnost dialogů i živost jazyka, který autor mistrně ovládal.
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Doplnění: Boas, měštěnín (Ivo Gübel), Lámech, chudý soukeník (Karel Máj), Josef, starší syn vdovy (Pavlína Filipovská), Enoch, mladší syn vdovy (Daniela Šrajerová), Bálach, rychtář (Jaroslav Raušer), Barabáš, kramář (Oldřich Musil), prolog (Růžena Merunková).