Neznámá ze Seiny (2011)

Přidal: Přemek |

Listopad 16, 2011

Ödön von Horváth. Překlad Jiří Stach. Rozhlasová úprava a dramaturgie Renata Venclová. Zvukový design Michal Rataj. Mistr zvuku Milan Křivohlavý. Záznam a střih Naděžda Culková. Režie Aleš Vrzák.

Osoby a obsazení: Albert (Martin Finger), Silberling (Pavel Rímský), Nicolo (Václav Neužil II.), Irena (Dana Černá), Emil (Radek Holub), Arnošt (Kamil Halbich), Neznámá (Šárka Vaculíková), Domovnice (Bohumila Dolejšová), Klára (Týna Průchová), policista (Oldřich Vlach) a Lucille (Klára Sedláčková-Oltová).

Natočeno 2011. Premiéra 26. 11. 2011 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h.; 54 min.). Repríza 17. 1. 2013 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h), 14. 6. 2015 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.); 7. 10. 2017 (ČRo 3 Vltava, 14:00 h); 7. 12. 2019 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu; 4. 9. 2022 (ČRo 2 Praha, 20:00 h.) v cyklu Hra na neděli.

Lit.: Venclová, Renata: Na rozhlasovém jevišti uvedeme Neznámou ze Seiny Ödöna von Horvátha. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2011 (článek). – Cit.: Poslední z řady listopadových premiér, které ke končícímu Roku německého jazyka na Vltavě dramaturgie rozhlasových her připravila, je Neznámá ze Seiny rakouského dramatika Ödöna von Horvátha. Autor ji napsal na začátku třicátých let 20. století a do této neklidné a tísnivé doby hospodářské krize před nástupem fašismu taky děj své hry zasadil. Inspiroval se populárním fenoménem své doby – maskou Neznámé ze Seiny, o níž se věřilo, že je posmrtnou maskou mladičké sebevražedkyně, která se utopila v Paříži koncem 19. století.

Na začátku 20. století se stala populárním fenoménem své doby maska Neznámé ze Seiny. Dívčí, ještě skoro dětský obličej se zavřenýma očima a tajemným úsměvem zdobil nejprve ateliéry evropské bohémy. Ve dvacátých a třicátých letech, kdy jeho popularita dosáhla v Německu a ve Francii vrcholu, se stal oblíbenou ozdobou i těch nejobyčejnějších domácností.

Všeobecně se mělo za to, že jde o posmrtnou masku mladičké dívky, která si vzala život skokem do řeky. Tělo děvčete bylo vystaveno v pařížské márnici v naději, že bude mrtvá identifikována, její totožnost však zůstala neznámá. Pomocník v márnici, kterého dojala dívčina krása, prý sňal její posmrtnou masku. Uchvátil ho zvláštní, líbezný úsměv, o kterém se skoro nechce věřit, že ho do tváře děvčete mohla vepsat smrt. Odborníci z řad lékařů později upozorňovali, že obličej utopené by nemohl mít tak ostré rysy, jako má maska, a příběh Neznámé ze Seiny byl několikrát zpochybněn, ale legenda už byla na světě a začala si žít vlastním životem, především ve francouzské a německé literatuře.

Ödöna von Horvátha na námět poprvé upozornila herečka a spisovatelka Hertha Pauli, se kterou se dramatik přátelil. V roce 1931 vydala v Berliner Tageblatt povídku Neznámá ze Seiny a vyzvala Horvátha, aby podle ní napsal divadelní hru. Horvátha námět zaujal, ale, jak Hertha Pauli později přiznala, výsledkem byla zcela autonomní divadelní hra, která s její novelou nemá příliš společného.

Horváth si představil, jaký by byl osud mladého neukotveného stvoření v časech a poměrech, o kterých psal téměř ve všech svých hrách. Totiž v neklidné a tísnivé době po velké inflaci, během světové krize a před nástupem fašismu v Německu. A tak pošle Neznámou na jedno maloměstské předměstí v předvečer loupežné vraždy. Dívka svým křivým svědectvím zachrání před vězením mladého muže Alberta, jeho lásku však nezíská a nakonec končí život na dně řeky. (…)

Lit.: Venclová, Renata: Ödön von Horváth: Neznámá ze Seiny. In web ČRo 3 Vltava, leden 2013 (anotace). – Cit.: Neznámou ze Seiny napsal rakouského dramatik Ödön von Horváth na začátku třicátých let 20. století a do této neklidné a tísnivé doby hospodářské krize před nástupem fašismu taky děj své hry zasadil. Inspiroval se populárním fenoménem své doby – maskou Neznámé ze Seiny, o níž se věřilo, že je posmrtnou maskou mladičké sebevražedkyně, která se utopila v Paříži koncem 19. století.

Lit.: anonym: Ödön von Horváth: Neznámá ze Seiny. In web ČRo 2 Praha, červen 2015 (článek). – Cit.: Inscenace hry rakouského dramatika inspirovaná maskou neznámé sebevražedkyně ze Seiny. Obraz neklidné a tísnivé doby hospodářské krize před nástupem fašismu. V hlavních rolích Šárka Vaculíková a Martin Finger.

Autor se v této hře inspiroval populárním fenoménem – maskou Neznámé ze Seiny. Věřilo se, že je posmrtnou maskou mladičké sebevražedkyně, která se utopila v Paříži koncem 19. století.

Líbezný úsměv

Pomocník v márnici, kterého dojala dívčina krása, prý sňal její posmrtnou masku. Uchvátil ho zvláštní, líbezný úsměv, o kterém se skoro nechce věřit, že ho do tváře děvčete vepsala smrt.

Odborníci z řad lékařů později upozorňovali, že obličej utopené by nemohl mít tak ostré rysy, jako má maska. Příběh Neznámé ze Seiny byl několikrát zpochybněný. Ale legenda už byla na světě a začala si žít vlastním životem. Hlavně ve francouzské a německé literatuře.

V roce 1931 vydala herečka a spisovatelka Hertha Pauli v Berliner Tageblattu povídku Neznámá ze Seiny. A vyzvala přítele Ödöna von Horvátha, aby podle ní napsal divadelní hru. Výsledkem bylo autonomní dílo, které s novelou nemá moc společného.

Horváth děj hry zasadil do 30. let 20. století. A poslal Neznámou na jedno maloměstské předměstí v předvečer loupežné vraždy. Dívka křivým svědectvím zachrání před vězením mladého muže Alberta, jeho lásku ale nezíská a nakonec končí život na dně řeky.

Rozhlasové hry