Ten, který přichází (1967)

Milan Uhde. Dramaturg Karel Tachovský. Režie Josef Červinka.

Osoby a obsazení: vyšetřovatel (Ladislav Boháč), obžalovaný (Vladimír Huber), komisař (Jiří Holý) a Ten, který přišel (Otakar Brousek I.).

Natočeno 1967. Premiéra 1968 (37 min.). Obnovená premiéra 7. 9. 2010 (ČRo 3 Vltava, 21:30 – 22:10 h.).

Pozn.:  Německy nastudováno v roce 1968 v produkci WDR.

Lit.: anonym:  Milan Uhde: Ten, který přichází a Svědkové. In web ČRo 3 Vltava, 7. září 2010 (článek). – Cit.: Milan Uhde je jedním z mála českých dramatiků, kteří systematicky píší i pro rozhlas. Jeho rané rozhlasové hry jsou ve své formě ovlivněné tehdy velmi oblíbenou absurdní dramatikou, obsahově však zřetelně vycházejí z konkrétních pocitů autora z života v totalitním režimu.

Český rozhlas 3 – Vltava v úterý 7. září ve 21.30 hodin vysílá dvě hry z tohoto autorova období. Jako první uslyšíte hru Ten, který přichází, v níž autor uvažuje o základním křesťanském přikázání lásky k bližnímu v podmínkách života v totalitě. Následuje hra Svědkové – znepokojivé drama o organizaci, která se poznenáhlu zmocnila vlády nad celou společností a likviduje všechny, kteří se neuzavřeli do slupky lhostejnosti a pasivity. Hry byly natočeny v letech 1965–1967.

Jako rozhlasový dramatik se Milan Uhde představil na počátku šedesátých let, kdy se vedle pražského centra začala výrazněji a samostatně prosazovat brněnská rozhlasová dramaturgie. Spravovaná zkušeným a citlivým dramaturgem Karlem Tachovským, získala pro rozhlas nové autory (vedle Milana Uhdeho to byli Ludvík Kundera, Antonín Přidal, Karel Tachovský, Věra Hochmannová, Miloš Rejnuš), jejichž hry byly inscenovány s režijní invencí a odvahou k novým postupům.

První Uhdeho hrou byla v roce 1963 apokryfní hra ze současnosti Komedie s Lotem s Karlem Kabíčkem v titulní roli. Režii měla „dvorní“ brněnská režisérka Olga Zezulová. Do roku 1969 napsal Uhde pro rozhlas další čtyři hry, z nichž největší úspěch mělo monodrama Výběrčí s Rudolfem Hrušínským v titulní roli „úředníka“, jehož svérázný výběr poplatků v jedné domácnosti byl jasným obrazem brutální manipulace a násilí uskutečňovaným komunistickým státem vůči vlastním občanům.

Po Uhdeho vyobcování z veřejného prostoru v období normalizace se jeho hry i přes zákaz publikování stejně do vysílání rozhlasu dostaly, ovšem pod krycími autorskými jmény. Tak byla v roce 1977 uvedena rozhlasová verze Balady pro banditu a v témže roce životopisná hra o Boženě Němcové Jitřenka naší slávy.

Uhde psal rozhlasové hry dál, ne však do šuplíku, uváděly je zahraniční rozhlasové stanice. Čeští posluchači mohli i v letech normalizace přeci jen uslyšet jednu z jeho rozhlasových her v češtině vysílanou pod vlastním jménem. Aktovku Zubařovo pokušení z roku 1976 nastudovala česká redakce Svobodné Evropy a všech rolí se se sympatickým nasazením nadšených ochotníků ujali zdejší redaktoři. Zubařovo pokušení pak bylo po revoluci první hrou, s níž se Český rozhlas již v novém nastudování vrátil po dvaceti letech na mezinárodní festival Prix Italia. V roce 1991 následovala rozhlasová hra Velice tiché Ave (napsaná již v roce 1981). Pak se Milan Uhde, jehož kroky směřovaly nejprve do politiky a poté do Rady Českého rozhlasu, jako rozhlasový autor nadlouho odmlčel.

Nejnovější Uhdeovou rozhlasovou hrou, již na sklonku roku 2006 natočila hostující režisérka Lída Engelová, je aktovka Zjasněná noc.

Lit.: Hnilička, Přemysl: Panáčkův průvodce rozhlasovou hrou – Smutný osud nekurýrů. In Týdeník Rozhlas 2018 (článek). – Dostupné také na Panáčkovi.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)