Svatebčané na Eiffelovce (1993)

Přidal: Přemek |

Březen 22, 2007

Jean Cocteau. Autentická reportáž z města nad Seinou. Překlad Jiří Konůpek. Rozhlasová úprava Věra Vaňková. Scénická hudba Zdeněk Šikola. Dramaturg Jaromír Ptáček. Režie Miloš Novotný.

Účinkuje Jiří Lábus.

Natočeno v roce 1993 (21 min.). Repríza 2. 7. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:40 h.) v cyklu Současná hra.

Lit.: Velíšek, Martin: Jean Cocteau: Svatebčané na Eiffelovce a další dvě krátké hry. In web ČRo 3 Vltava, 2. červenec 2019 (článek). – Cit.: Ve své době skandální kus, který navazoval na Jarryho Krále Ubu a Apollinairovy Prsy Tiresiovy a který pomohl odstartovat éru avantgardního divadla ve Francii a následně v celé Evropě. (…)

Na prvním z ochozů snad nejslavnější věže světa se fotograf snaží vytvořit snímek novomanželského páru a svatebčanů, což je mu ovšem ztěžováno vpády nejrůznějších bizarních postav a dokonce zvířat. Taková je základní situace Cocteauovy hry Svatebčané na Eifellovce. Za její pařížskou premiérou v roce 1921 stáli skladatelé ze skupiny Šestka. Roku 1927 byla hra inscenována Jiřím Frejkou v divadle Dada s hudbou Jaroslava Ježka.

Jean Cocteau byl básník s krví dramatika a celý jeho postoj k světu byl ryze divadelní. Jiří Konůpek

„Šel stále vpřed, jako provazochodec na laně. Byl by mohl dvacetkrát opakovat svá nejlepší díla. Ale ne, hledal dobrodružství, překvapení života“. Takový byl Jean Cocteau podle Pierra de Boisdeffrea. Výčet jeho profesí je skutečně úctyhodný – básník, dramatik, divadelník, esejista, výtvarník, filmový režisér, milovník cirkusu, boxu, letectví a cestování vůbec, člen Francouzské akademie.

Autentickou reportáž z města nad Seinou Svatebčané na Eiffelovce uvádíme při příležitosti sto třicátého výročí narození Jeana Cocteaua a ve vysílání ji doprovodí další dvě hříčky – Krásný necita a Přelud z Marseille.

Rozhlasové hry