Teskné variace (1969)

Přidal: Přemek |

Březen 22, 2007

Anton Pavlovič Čechov. Tři povídky. Přeložil Jaroslav Hulák a Emanuel Frynta. Rozhlasová úprava a režie Josef Henke. Scénická hudba Vadim Petrov st. Dramaturgie Alena Břízová.

Osoby a obsazení: 1. povídka Aňuta – Kločkov (Oldřich Vlach), Aňuta (Jana Preissová), Fetisov (Jiří Krampol). 2. povídka Manželka – Nikolaj Jefgrafyč, lékař (Josef Chvalina), Olga, jeho žena (Inka Čekanová), komorná (Ludmila Stambolijeva). 3. povídka Sboristka – Kolpakov (Jiří Pleskot), Paša, zpěvačka (Hana Smrčková), dáma (Helena Lehká), vypravěč (Otakar Brousek I.) a další.

Natočeno v roce 1969. Premiéra 26. 4. 1970 (42min.). Repríza 21. 4. 2011 (ČRo 3 Vltava, 22:00 h.); 29. 12. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.); 27. 1. 2024 (ČRo 2 Praha, 13:04 h.) v cyklu Hra na sobotu.

Lit.: anonym: Anton Pavlovič Čechov: Teskné variace. In web ČRo 3 Vltava, duben 2011 (článek). – Cit.: Dramatický triptych z autorových drobných próz, jejichž společným tématem je láska ve svých teskných i směšných podobách. A především prázdnota, která přichází do láskou opuštěných či nenavštívených mezilidských vztahů. Postavy Čechovových skvostných miniatur vytvořili Oldřich Vlach, Jana Drchalová, Jiří Krampol, Josef Chvalina, Jiří Pleskot, Inka Čekanová, Otakar Brousek a další. Rozhlasová inscenace byla natočena v roce 1969.

Povídky ruského dramatika a prozaika Antona Pavloviče Čechova se vyznačují úsporností stylu a uměním autora charakterizovat postavy i prostředí děje detailem. Často v nich analyzuje a zkoumá mezilidské vztahy a podává „diagnózu“ duševních stavů svých hrdinů středních vrstev – lékařů, učitelů, advokátů, důstojníků či drobných umělců.

Společným tématem dramatického triptychu Teskné variace z autorových drobných próz Aňuta, Manželka a Sboristka je láska ve svých teskných i směšných podobách. A především prázdnota, která přichází do vztahů láskou opuštěných či nenavštívených. Aňuta nahlíží zvláštní soužití studenta medicíny Kločkova a dívky Aňuty. Ta je „živým tělem“ pro ověřování medikových učebnicových pouček a zároveň příležitostným modelem pro Kločkovova souseda, malíře Fetisova. „…za celých těch šest nebo sedm let, co se plahočila po pronajatých pokojích, jako byl ten Kločkovův, Aňuta poznala asi pět mužů. Ti všichni už teď dostudovali, rozprchli se do světa a jako řádní lidé na ni ovšem už dávno zapomněli.“

V Manželce odhaluje lékař Nikolaj Jefgrafyč utajovaný milostný vztah své ženy s mladým inženýrem. Avšak ke svému překvapení zjišťuje, že Olga Dmitrijevna svou lásku pojímá mnohem pragmatičtěji a s větším nadhledem, než jakého je schopen on sám. V posledním příběhu přichází za sboristkou Pašou jistá zoufalá dáma hledat svého muže, nebo přesněji odnést si zpátky to, co „ta nestoudná dívka využívajíc svého postavení vymámila na jejím muži…na tom slabém, bezbranném stvoření.“ Nikolaj Petrovič Kolpakov, Pašin ctitel, je tou dobu skutečně ve vedlejší místnosti…

Čechovovy povídky v překladech Jaroslava Huláka a Emanuela Frynty pro rozhlas upravil a inscenaci v roce 1969 nastudoval režisér Josef Henke. Poslouchejte ve čtvrtek 21. dubna 2011 od 22 hodin na stanici Český rozhlas 3 – Vltava.

Lit.: anonym: Anton Pavlovič Čechov: Teskné variace. In web ČRo 3 Vltava, prosinec 2016 (článek). – Cit.: Dramatický triptych z autorových drobných próz, jejichž společným tématem je láska ve svých teskných i směšných podobách. A především prázdnota, která přichází do láskou opuštěných či nenavštívených mezilidských vztahů.