Sedlák odchází (1948)
Karel van de Woestijne. Rozhlasová úprava H. Teirlinck. Překlad z vlámštiny Angela Vašíčková. Hudba Zdeněk Jonák, řídí Milivoj Uzelac. Vedení sboru Antonín Jedlička. Asistent režie Pavel Kraus. Inspice Eduard Kašpar. Zvuk Jaromír Nosek. Obsluha gramofonu František Langmajer. Záznam Jaroslav Bareš a Antonín Soukup. Režie Josef Bezdíček.
Osoby a obsazení: vypravěč (Antonín Zíb), sedlák Martin (Artuš Kalous), jeho zrak (Lída Otáhalová), sluch (Alexandra Saša Myšková), čich (Marie Nováková), chuť (Světla Amortová), matka (Renata Libertinová), jeho žena Wanne (Jaroslava Drmlová), hlasy (6 členů Jedličkova sboru).
Natočeno 1948. Premiéra 10. 10. 1948(Praha I - Brno I, 21:10 – 22:00 h.; 36 min.). Repríza 1. 11. 1948 (Praha II).
Lit.: Tomášek, Dušan: Méně alegorií. In Kulturní politika 59/1948; 5. 11. 1948, s. 7 (recenze). – Cit.: (…) Sedlák odchází je idealistická alegorie holandského spisovatele, romantický obrázek, propracovaný se zřejmým smyslem pro citové vyžití posluchače. Způsobem podání působí autor velmi hluboce na posluchačovu duši a naladí ji do rozteskněné a nakonec uklidňující nálady. Je to doufám ten pravý účel a cíl, kterého chtěl Woestijne svou hrou dosáhnout. Není divu; hra byla psána pro Holandsko a pro jeho obyvatele, žijící na stejné ideologické výši – i když uměle udržované – jako před válkou. Nám však takové zaměření hry nestačí a je našemu budování spíše škodlivé než prospěšné. (…)
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku