Zkáza Titanicu (1948)
Josef Toman a Miroslava Tomanová. Rozhlasová hra o tragické katastrofě roku 1912. Hudební improvizace dr. Oldřich Letfus. Režie Přemysl Pražský.
Osoby a obsazení: milionář Dawcet (V. Koska /!/ – Václav Voska?) a další.
Natočeno 1948. Premiéra listopad 1948 (Praha II.)
Alternativní verze názvu: Zkáza Titaniku.
Lit.: Tomášek, Dušan: Rozhlas – Co Tomanovi neviděli. In Kulturní politika 61/1948, 19. 11. 1948, s. 10 (recenze). – Cit.: “ (…) Aby se neřeklo, vsunuli autoři do své hry jakýsi náznak třídních rozporů a třídního boje. V okamžiku, kdy se loď potápí, objeví se na palubě topič se záchranným pásem: je však o tento pás okraden milionářem. Vypadá to velmi nepravděpodobně a má snad být charakterisován obraz tehdejší společnosti, ožebračování a exploitace zotročených dělníků, ale věta, že „topič má také právo zachránit si život“, nevyzněla ve hře dost přesvědčivě (…). Hra neukázala dost jasně měšťácký svět v jeho pravé podobě: nabobskou mentalitu příslušníků předválečné buržoasie v ostrém rozporu s příslušníky ostatních tříd. Autoři měli více zdůraznit nestoudnou bezstarostnost milionářů, kteří se po vzoru hesla „můj dům je můj hrad“ svěřili Titanicu a pyšně prohlašovali, že „jejich“ lodi se nemůže nic stát. Věřili slepě, že jejich Titanic, postavený za jejich peníze a vezoucí je, pány všech lidí, že tento jejich plovoucí hrad odolá bezpečně všem překážkám, právě tak pevně, jako věřili jejich potomci ještě do nedávna v neporazitelnost a nezničitelnost kapitalistického hospodářsko-politického systému. To je jeden z historických kladů, který by se dal ze „Zkázy Titanicu“ vyhmátnout, a to je také to, co manželé Tomanovi neviděli.“
If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.
Komentáře
Zatím nemáte žádné komentáře.
Napište komentář k článku