Příběh Franze Biberkopfa (2012)

Přidal: Přemek |

Srpen 3, 2012

Alfred Döblin. Rozhlasová hra. Autorská dramatizace románu o životě drobného zlodějíčka a atmosféře Berlína v době Výmarské republiky. Překlad Magdalena Štulcová. Dramaturg Hynek Pekárek. Hudba Michal Rataj. Režie Thomas Zelinski.

Osoby a obsazení: Franc Biberkopf (Petr Lněnička), Meck (Matěj Hádek), Příběh Franze Biberkopfa (Igor Chmela), žena (Lada Jelínková), hostinský, číšník, doktor (Miroslav Hruška), Reinhold (Michal Pavlata), Pums (Leoš Noha), Cilly (Jitka Rotreklová), Eva (Lucie Polišenská), Herbert (Martin Finger), Micka (Šárka Vaculíková), Karl (Jiří Ployhar), soudce (Oldřich Vlach), strážmistr (Zdeněk Hess), Lina (Lenka Hušková), Smrt (Oldřich Kaiser), řečník (Lukáš Hlavica) a další.

Natočeno 2012. Premiéra 1. 12. 2012 (ČRo 3 Vltava, 14:00 – 15:05 h.; 60 min.). Repríza 3. 2. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.); 1. 10. 2019 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h) v cyklu Současná hra.

Pozn.: Hra Berlin Alexanderplatz (Berlín, Alexandrovo náměstí) vznikla podle slavného stejnojmenného románu německého spisovatele Alfreda Döblina. Franz Biberkopf se snaží začít nový život po čtyřech letech strávených ve vězení, ale ve velkoměstě to není nic snadného a Franz se znovu a znovu ocitá na scestí. Je naprosto zmaten v moderní džungli blikajících neonových světel, v anonymním davu i v nástrahách podsvětí. Berlin Alexanderplatz nastiňuje pikantní, poutavou a rozmanitou mozaiku lidského snažení. Postavy jsou někdy zvrácené, někdy laskavé, někdy jemně lidské a někdy drsné a nestydaté.

Vše se odehrává v reáliích Alexandrova náměstí a jeho okolí v ponurém přelomu dvacátých a třicátých let. Hrdina Franz Biberkopf se roku 1927 ocitá před branami tegelské věznice, kde si odseděl čtyři roky, protože zabil svou přítelkyni Idu. Nyní chce začít řádný život, ale je špatná doba a nouze o práci. Prostý a důvěřivý Franz hledá něhu i lásku, je však stále znovu zrazován, mrzačen a téměř zabit. To je živná půda pro projevy temné stránky jeho bytosti, jako jsou sklony ke vzteku a násilnostem, alkohol a touha po otupení smyslů. Alfred Döblin (1878-1957) vydal svůj román roku 1927. Okamžitě se dočkal za své dílo světového uznání. Posléze z něj vytvořil i rozhlasovou hru a podílel se na scénáři k filmu o osudech Franze a jeho přátel, jež popisuje především druhá část knihy. Scénář natočil v roce 1931 Phel Jutzi. V roce 1980 vznikl stejnojmenný čtrnáctidílný seriál, režie Rainer Werner Fassbinder. (anotace)

Lit.: Pekárek, Hynek: Alfred Döblin: Příběh Franze Biberkopfa. In web ČRo 3 Vltava, listopad 2012 (článek). – Cit.: V románu, v němž stvořil svérázného hrdinu, proletáře a drobného kriminálníka Franze, vykreslil autor metodou literární koláže působivý obraz pulsující metropole v čase krátce před nástupem nacistů k moci. Román vyšel v roce 1929 a již rok poté ho Döblin přepracoval pro rozhlas. V Českém rozhlase scénář nastudoval v tomto roce hostující režisér Thomas Zielinski. V titulní roli uslyšíte Petra Lněničku.

Román Berlín, Alexandrovo náměstí představuje v německé i evropské literatuře typ takzvaného městského románu. Vedle příběhu smolařského Franze, který se protlouká životem a potlouká berlínskými ulicemi, zachytil Alfred Döblin působivě rušné velkoměsto s jeho mnohými technickými projevy i společenskými událostmi. Po vzoru výtvarných expresionistů, kteří si osvojili metodu koláže a někdy do svých obrazů zakomponovali skutečné předměty materiálního světa (např. nalepené knoflíky, útržek jízdenky, útržky textilních látek apod.), postupuje podobně v kompozici svého románu. Střídá v něm vyprávěcí osoby, sám často vstupuje do děje jako vypravěč, a Franzův příběh rozbíjí na drobné epizody citacemi denního tisku, úryvky úředních vyhlášek nebo novinových článků. Na stránkách jeho románu znějí dobové šlágry a kameloti vykřikují titulky z večerníků. Tak buduje dojem dokumentárnosti románu, ten ještě posiluje přesně odposlouchanou berlínštinou a kriminálním argotem.

Román vyšel v roce 1929 a již rok poté ho Döblin přepracoval do podoby rozhlasového scénáře. V tehdejším říšském rozhlase ho nastudoval režisér Max Bing, který do hlavní role obsadil herce Heinricha Georga (v roce 1931 si zahrál Franze i ve filmovém zpra cování). Premiéra byla ohlášena na 30. září 1930, ale nebyla odvysílána. Dva týdny před ní se v Německu konaly volby, v nichž Hitlerova NSDAP získala silný mandát v říšském sněmu. Vliv nacistů pronikal do všech sfér veřejného života a rozhlas jako tehdy nejvýznamnější elektronické médium byl v popředí jejich zájmu. Čtyři hodiny před ohlášenou premiérou, bylo vysílání nové Döblinovy rozhlasové hry odvoláno. Původní verze se však zachovala zapsaná na dvaceti kovových matricích a v archivu přežila válku.

V Českém rozhlase toto významné dílo z historie rozhlasové hry podle původního scénáře nastudoval v tomto roce hostující režisér Thomas Zielinski. V titulní roli uslyšíte Petra Lněničku.

Lit.: Rataj, Michal: Příběh Franze Biberkopfa. In Týdeník Rozhlas 48/2012, s. 8 (článek).

Rozhlasové hry