Babička (2012)

Bedřich Ludvík. Minutová hra. Vzpomínka na kolaboraci. Hřejivé vyprávění, z kterého mrazí. Zvukový mistr Dušan Kozák. Dramaturgie Kateřina Rathouská. Režie Natália Deáková.

Osoby a obsazení: Babička (Věra Kubánková), vnučka (Alžběta Synáčková).

Natočeno 2012 (studio Karlín). Webová premiéra 6. 10. 2012. Rozhlasová premiéra 18. 10. 2012. Repríza 11. 10. 2016. K poslechu zde.

Text hry:

(Zvuk otevíraných dveří, odložených klíčů, kroky.)

VNUČKA: (vesele, skoro jako pohádková Karkulka) Ahoj, babi. To je príma, že jsi doma. My jsme se dnes učili o kolaboraci. Taky jsi kolaborovala?

BABIČKA: (laskavě, jako pohádková babička) To víš, že ano. Posaď se a já ti budu vyprávět. (romantický hudební motiv uvozující vzpomínku; babička rozšafně a spokojeně) Samozřejmě jsem kolaborovala, ale dědeček kolaboroval víc. Začal už za Němců. Já byla tenkrát v domácnosti, tak jsem moc kolaborovat nemohla. Ale on byl na úřadě a tam kolaborovali všichni o sto šest.

VNUČKA: A nebylo ti, babi, líto, že jsi nemohla kolaborovat?

BABIČKA: Ba, ba, děvče, scházelo mi to. Ale děda se každý den vrátil z úřadu a vyprávěl mi, jak ten den kolaboroval, a mně bylo hned moc krásně!

VNUČKA: A kdy jsi začala kolaborovat ty?

BABIČKA: (Zasní se.) Až když jsem nastoupila do školství. Zrovna nás okupovali Rusové, to byla na kolaboraci moc pěkná doba.

VNUČKA: Ach, babičko, já ti tak závidím! Paní učitelka říkala, že Češi byli vždycky národ kolaborantů! Ale co my, mladí, kde máme dnes kolaborovat?

BABIČKA: (s nadějí) I však ono se časem něco najde, děvčátko moje. Ani se nenaděješ a budeš kolaborovat taky.

VNUČKA: Jé, babi, to je skvělý. Strašně se těším…

Lit.: Štědroň, Bohumír: Češi nejsou zbabělci. In Týdeník Rozhlas 21/2013 (dopis čtenáře). – Cit.: České politické prostředí se vyznačuje řadou specifických rysů, odlišných od jiných zemí. V první řadě je to vysoká politická makrokultura – za posledních pětadvacet let nedošlo k vraždě žádného politika, poslance, ministra, soudce ani novináře. Pokud jde o politickou mikrokulturu, je to horší. Chybí zde řada důležitých zákonů, jako je zákon o lobbingu (mají ho i v Polsku i Maďarsku), zákon o státní službě nebo zákon o prokazování původu majetku. Pro politické mikroprostředíje charakteristický ultraliberální přístup s prvky anarchie včetně nedodržování zákonů. Pro demonstrační příklad není zapotřebí chodit daleko.

 

Český občan je velmi statečný – například německým nacistům se přes značnou snahu nepodařilo vytvořit české jednotky SS. Francouzské i slovenské jednotky SS se zúčastnily ruského tažení po roce 1941. Po sovětské vojenské intervenci v roce 1968 zůstalo celé politické vedení na svém místě a neukrylo se, přestože znalo osud (poprava) Imre Nagye dvanáct let předtím. Pro porovnání – zbabělý Stalin se po německé intervenci několik dní skrýval a politické byro ho muselo hledat…

 

Z těchto důvodů je minutová hra Bedřicha Ludvíka Babička s podtitulem Vzpomínka na kolaboraci (TR 15/2013) zcela neobjektivní.

Ale díky ultraliberálnímu prostředí v České republice s prvky anarchie autora nebude nikdo trestně stíhat podle paragrafu 198 zákona platného k 7. lednu 2002 (hanobení národa, etnické skupiny, rasy a přesvědčeno. Stíhání by ho však patrně čekalo v Polsku, Francii nebo na Slovensku.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)