Oldřiška (1993, 2014)

Přidal: beatman |

Září 6, 2005

František Nepil. Rozhlasový apokryf. Dramaturg Josef Hlavnička. Režie Josef Henke.

Osoby a obsazení: biskup Vojtěch (Eduard Cupák), Boleslav II., kníže český (Boris Rösner), Radla, vychovatel na Libici (Jiří Adamíra), Soběbor Slavník, kníže na Libici (Miloš Hlavica), Spytimír Slavník, Soběborův brat (Jiří Havel), vladyka Odolen, starosta rodu Vršovců (Ota Sklenčka), Oldřiška, jeho žena (Ilona Svobodová), Ratibor, vladyka rodu Vršovců (Jiří Klem), Pochop, vladyka rodu Vršovců (Antonín Molčík), Sedltata, vladyka rodu Vršovců (Petr Haničinec), Tůma, slouha u Vršovců (Josef Kemr). Dále účinkují Martina Hudečková, Lukáš Hlavica, Miroslav Doležal, Jan Novotný, Drahomíra Fialková, Rudolf Kvíz a Vladimír Fišer.

Natočeno v roce 1993. Premiéra 13. 2. 1994 (Praha, 20.00 – 21.10 h.) v cyklu Nedělní divadelní večery. Repríza 11. 9. 2005 (ČRo 2 Praha, 20:05 h.); 6. 5. 2012 (ČRo 2 Praha, 20:03 h.); 31. 3. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.; 71 min.); 12. 2. 2022 (ČRo 3 Vltava, 15:00 h.) v cyklu Sobotní drama k výročí úmrtí F. Nepila.

Vydala Radiotéka v roce 2014 (MP3).

Pozn.: Apokryf z doby vlády knížete Boleslava II, času chaosu a bratrovražedné zášti, kdy zemi opouští i biskup Vojtěch. Vážnější zamyšlení autora jindy úsměvných příběhů s hvězdným hereckým obsazením. Pod jménem Františka Nepila jsou čtenáři a rozhlasoví posluchači zvyklí nacházet úsměvné a laskavé příběhy.

Nepilův příběh s názvem Oldřiška nás vrátí do druhé poloviny 10. století, kdy českou zemi ovládl bratrovražedný boj mezi Přemyslovci a ostatními rody. Apokryf z časů, kdy naši zemi ovládal chaos a vražedný zápas jednotlivých rodů o moc, přináší více zamyšlení, nežli veselosti. Pro mnohé bude hra z Nepilova pera překvapením, na každý pád se ale stane mimořádným zážitkem. (anotace)

Lit.: anonym: František Nepil: Oldřiška – 6. května. In web ČRo 2 Praha, květen 2012 (článek). – Cit.: Pod jménem Františka Nepila jsou čtenáři a rozhlasoví posluchači zvyklí nacházet úsměvné a laskavé příběhy. V podání tohoto skvělého vypravěče dokázaly (a stále ještě dokážou) přinášet lidem dobré rozpoložení, přívětivou náladu a vědomí, že dobro nemusí v lidských půtkách vždy prohrávat. Na Dvojce Českého rozhlasu se přesvědčíme, že František Nepil dovedl zpracovat a brilantně vyložit i zcela vážné téma.

Příběh s názvem Oldřiška nás vrátí do druhé poloviny 10. století, kdy českou zemi ovládl bratrovražedný boj mezi Přemyslovci a ostatními rody. Boleslavova říše se rozpadla a země byla na pokraji naprostého rozvratu. Je to čas, kdy biskup Vojtěch opouští Čechy a míří za Svatým otcem do Říma. Knížata na Libici, kteří cítí od Přemyslovců smrtelné ohrožení, to komentují slovy: Jen ať Vojtěch jde! Ať Svatý otec i mladý král pochopí, že na pražském stolci sedí kníže, kterému ze země utíká i biskup!

Apokryf z časů, kdy naši zemi ovládal chaos a vražedný zápas jednotlivých rodů o moc, přináší více zamyšlení, nežli veselosti. Pro mnohé bude hra z Nepilova pera překvapením, na každý pád se stane mimořádným posluchačským zážitkem.

V úloze biskupa Vojtěcha uslyšíme Eduarda Cupáka, jehož hereckému umění budou zasvěceny první dva květnové nedělní večery.

Lit.: anonym: František Nepil: Oldřiška. In web ČRo 3 Vltava, březen 2016 (článek). – Cit.: Apokryf z doby vlády knížete Boleslava II, času chaosu a bratrovražedné zášti. Vážnější zamyšlení autora jindy úsměvných příběhů s hvězdným hereckým obsazením. V rolích biskupa Vojtěcha a knížete Boleslava září Eduard Cupák a Boris Rösner.

Dramatický apokryf vrátí posluchače do české historie druhé poloviny 10. století, kdy o svůj vliv soupeřily mocné rody Přemyslovců, Slavníkovců a Vršovců.

Boleslavova říše se rozpadla a země byla na pokraji naprostého rozvratu. Je to čas, kdy biskup Vojtěch opouští Čechy a míří za Svatým otcem do Říma. Knížata na Libici, kteří cítí od Přemyslovců smrtelné ohrožení, to komentují slovy: Jen ať Vojtěch jde! Ať Svatý otec i mladý král pochopí, že na pražském stolci sedí kníže, kterému ze země utíká i biskup!

Probíhající zápas o mocenskou nadvládu a boj církve, reprezentované biskupem Vojtěchem, o vyproštění z područí světské moci rozvíjí také příběh Oldřišky, ženy starosty z rodu Vršovců.