Pescho (2013)

Marek Epstein. Rozhlasová hra. Když se voda vytratí… Dramatický příběh z nepříliš vzdálené budoucnosti. Zvuk a zvukový design Filip Skuhrovec. Zvuková spolupráce Vít Jíra. Hudba Filip Skuhrovec. Produkce Radka Tučková.  Dramaturgie Klára Novotná. Režie Petr Mančal.

Osoby a obsazení: Dan (Petr Lněnička), Tony (Svatopluk Skopal), Piko (Matouš Ruml), Viola (Lucie Pernetová), muž (Jiří Štrébl), lékař (Luboš Veselý), voják (Kajetán Písařovic), řidič (Ctirad Götz), sestra (Ivana Machalová), malá Violka (Blanka Rezková), hlas – Pescho (Dana Černá), hlas – technická zařízení (Jana Stryková), hlas – počítač (Lukáš Hlavica), hlas – technická zařízení (Aleš Procházka) a hlas – technická sestra (Renata Venclová).

Natočeno 2013. Premiéra 2. 9. 2014 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h.). Repríza 21. 4. 2015 (ČRo 3 Vltava, 21:30 h); 24. 1. 2016 (ČRo 2 Praha, 20:00 h); 14. 7. 2020 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h.) v cyklu Večerní drama.

Vydala Radiotéka v roce 2015 (MP3). Text hry zde.

Veřejný poslech 13. 10. 2014 (18:00 h.) v Galerii Vinohradská 12 – v suterénu historické budovy Českého rozhlasu.

Pozn.: Čestné uznání v soutěži o původní rozhlasovou hru v roce 2013. Cena Grand Prix Nova, Bukurešť 2015.

Pozn. 2: Logo firmy, podle níž se jmenuje rozhlasová hra Marka Epsteina, navrhla Adéla Knajzlová.

Lit.: -lf-: Radioraport. Léto s Vltavou. In Týdeník Rozhlas 30/2014, s. 21 (rozhovor s dramaturgem Martinem Velíškem o připravovaných hrách).

Lit.: Havlová, Laura: Rozhlasové sci-fi drama Pescho vyhrálo mezinárodní cenu Grand Prix Nova. In web ČRo 1 Radiožurnál, 6. 6. 2015 (zpráva). – Cit.:   Režisér Českého rozhlasu Petr Mančal vyhrál s rozhlasovou hrou Pescho soutěž Grand Prix Nova v rumunské Bukurešti. Sci-fi drama Marka Epsteina se zabývá vlivem korporací na život lidí. Firma Pescho v ní nahradí vodu želatinou vyráběnou z broskve.

„Mám obrovskou radost. Opravdovou, neřízenou radost, protože je to zase po delší době, kdy jsme dostali první cenu na mezinárodním festivalu tohoto velkého formátu mezi velkými hrami, to znamená hrami do jedné hodiny. A to je taková ta opravdu náročná disciplína,“ podělil se o radost z výhry režisér Petr Mančal. 

Podle něj o výhře rozhodlo, že všechny části hry spolu dobře fungují. „Myslím, že rozhodlo to, že se v Peschu spojily veškeré síly, jak dramaturgické, tak zvukové, režijní i herecké. Zkrátka všechny ty takzvané jednotlivé složky celého díla se spojily dohromady.“ 

Generální ředitel Českého rozhlasu Peter Duhan připomněl, že hra dokázala zvítězit ve velmi silné konkurenci. „Text byl mimořádně náročný na realizaci a o to víc si cením režijního pojetí, které režisér Mančal zvolil. Je to další z významných mezinárodních ocenění pro Český rozhlas za poslední dva roky,“ uvedl Duhan. 

Lit.: Bednářová, Veronika: O lidu připosraženém. In Pátek Lidových novin, 31. 5. 2013 (rozhovor – Kristina Žantovská). – Cit.: (…) Nejzajímavější hru {na téma konce světa – pozn. red.} napsal Marek Epstein, jeho Pescho dostalo čestné uznání. Jsme v roce 2035, kdysi demokratický režim funguje de facto jako vojenská diktatura. Pescho je obdoba koncernu Coca-Coly. Nápoj se vyrábí z jakési geneticky modifikované brukve – jako téměř všechno ostatní potřebné k životu. Vzduch je kontaminovaný, lidé nemohou vyjít ven bez filtračního přístroje, hladina UV záření překračuje všechny limity a za pár kapek vody se platí zlatem. Ti, cose špatně adaptují na pitný režim, hrozivě tloustnou. V těle se jim hromadí želatina z potravin, tkáně bobtnají, až prasknou. A hlavní hrdina, počítačový hacker, hledá cestu, jak se zachránit.

Lit.: Novotná, Klára: Marek Epstein: Pescho. In web ČRo 3 Vltava, srpen 2014 (článek + ukázky k poslechu). – Cit.:  Rok 2055. Nepříliš vzdálená budoucnost. Planeta však přišla o klíčový zdroj života – vodu. Nahradila ji želatina vyráběná z dužiny brukve, vyšlechtěné pro tyto účely nadnárodní společností Pescho. Takový je svět přespříští generace podle Marka Epsteina, autora původní rozhlasové hry nesoucí jméno právě oné mocné korporace.

Ale Pescho nevlastní jen hektary brukvových polí potřebných pro přípravu nápojů a užitkové želatiny. Jeho jméno je zastoupeno v názvech bankovních domů, energetických společností, kulturních institucí i spotřebního zboží… Pescho prorůstá celým společenským systémem a ovládá jej, protože díky své náhražce vody má rukou samu lidskou existenci. Fakticky zemi spravuje již téměř dvacet let armáda a má pod kontrolou každý pohyb, každý kontakt osob všech nově ustavených společenských tříd. 

Dan Gál je vlastně příživník. Vyhnul se vojně, neplatí daně a peníze si vydělává skrze jakési novodobé „hackerství“. Vybudoval si speciální systém, pomocí kterého se umí napojit na cizí počítačová zařízení a získávat tak tajné či nedostupné informace, za něž jsou mnozí ochotni dobře zaplatit. A Dan potřebuje prostředky, protože šetří na bydlení v brukvových polích, chce vypadnout pryč z pustého, šedivého, nepřátelského města a konečně uvidět slunce. A všechno by se dařilo, kdyby v poslední době nezačal nezadržitelně tloustnout…  

Ta dokonalá, stoprocentně nezávadná Peschocola bobtná v těle jako pomalu působící jed. Daniel je zatím ojedinělou obětí, ale v brukvové želatině tiše tiká zkáza pro všechny. Záchrana má jméno voda.  

V okamžiku, kdy se dozví pravdu, začíná pro Dana dlouhá a nebezpečná cesta, na které se k boji za vyléčení vlastního těla přidá boj za záchranu jiné lidské bytosti a v jejím konci nečeká jen voda, ale také poznání blízkosti, přátelství a lásky, tak potřebných k uhašení žízně duše.

Rozhlasové realizace hry (autorem pro tento účel výrazně upravené) se ujal režisér Petr Mančal se zvukovým designérem Filipem Skuhrovcem. Rozhodli se pro náročnou formu budování fiktivního světa blízké budoucnosti v propracované, nezkratkovité podobě umožňující napětí v celku i údiv nad detailem. Tomu odpovídal způsob natáčení, kdy realizátoři opět vyšli při některých scénách ven ze studia, ale i herecká práce vedená k autentickému výrazu.  

Do role Danyho obsadil režisér vnímavého a herecky přesného Petra Lněničku, s nímž se na cestě za vodou ocitá Svatopluk Skopal coby statečný generál Tony, Matouš Ruml jako Danyho bratranec Piko či Lucie Pernetová v roli Tonyho křehké dcery Violy. 

Lit.: -kul-: Rozhlas uvede Epsteinovu sci-fi hru. Zemi v ní ničí produkt globální firmy. In web IHned, 2. 9. 2014 (článek). – Cit.: Držitel Českého lva za scénář k detektivce Ve stínu je autorem sci-fi rozhlasové hry, kterou v úterý večer odvysílá Český rozhlas 3 – Vltava. Děj hry se točí kolem globální firmy, jež prorůstá celým společenským systémem a zasahuje i do veřejnoprávního vysílání.

Logo firmy, podle níž se jmenuje rozhlasová hra Marka Epsteina, navrhla Adéla Knajzlová.

Premiéru rozhlasové sci-fi hry scenáristy Marka Epsteina nazvané Pescho odvysílá v úterý ve 21.30 hodin rozhlasová stanice Vltava.

Příběhem zasazeným do roku 2055, kdy lidi začíná ničit „zaručeně zdravá“ hydratační želatina z Peschocoly od globální firmy zvané Pescho a kdy jediným lékem je pár kapek už dávno neexistující vody, vyvrcholí celodenní neobvyklé vysílání Vltavy.

Posluchači si během něho „na vlastní uši“ vyzkouší, jaké nebezpečí může pro kulturu představovat nezvládnutý útok komerce.

„Vysílání stanice postupně naruší projevy cílené marketingové agrese,“ uvádí dramaturgie Vltavy.

Děj Epsteinovy hry vysvětlil šéfredaktor Vltavy Lukáš Hurník. „Firma, jakou je Pescho, prorůstá celým společenským systémem, ovládá jej a zasahuje i do posledních ostrůvků nekomerčních aktivit – včetně veřejnoprávního kulturního vysílání,” popsal Hurník.
KDO JE EPSTEIN

Marek Epstein je držitelem Českého lva za scénář filmové detektivky Ve stínu, který před dvěma roky natočil režisér David Ondříček s Ivanem Trojanem v hlavní roli. Pro rozhlas již Epstein napsal hru nazvanou Pro nepřekonatelný odpor a několik takzvaných minutových her.

“Právě tak by mohl vypadat svět budoucnosti a je dobré na toto nebezpečí upozornit už dnes. Rozhodli jsme se proto nechat posluchače okusit takový rok 2055 alespoň na jeden den,“ dodal.

Hra Pescho bude sedm dnů po premiéře volně k přehrání v internetovém archivu rozhlasového vysílání.

Do hlavní role Pescha obsadil režisér Petr Mančal herce Petra Lněničku jako Daniela, který je jednou z prvních obětí Peschocoly.

Jeho tkáně bobtnají a praskají, podle lékaře mu zbývají mu dva měsíce života, přitom zachránit by jej mohlo deset kapek nedostupné vody. Lékař mu pomoci nemůže.

V Epsteinově hře je Země porostlá brukvovými plantážemi, z nichž „se nedá zdrhnout“, a vše je pod kontrolou „automatického detekčního systému ostrahy“. Tu téměř dvacet let spravuje armáda, která kontroluje každý pohyb i každý kontakt osob všech nově ustavených společenských tříd.

Lit.: -bam-  (= Mazalová, Blanka) – Černý, Tomáš: Na festivalu Prix Bohemia Radio dnes soutěží nejlepší rozhlasová dramata. In web ČRo, 4. 10. 2016 (článek). – Cit.:  Sedm dramat dnes posuzuje porota mezinárodního festivalu rozhlasové tvorby Prix Bohemia Radio v Olomouci. Do finále se tentokrát probojovalo šest pořadů českých a jeden slovenský.

Už ráno se v divadelním sále Uměleckém centru Univerzity Palackého sešli opět rozhlasoví tvůrci na jedné z odborných konferencí, dnes s tématem rozhlasových her.

Dramaturgové, autoři, režiséři a zvukoví designéři poslouchají jedno drama za druhým a pozorně poslouchá i mezinárodní porota, v jejímž čele je letos dramaturg Ján Šimko z RTV Slovensko.

„Já být posluchačem, tak bych určitě chtěl slyšet dvě hry Pescho, což je hra Marka Epsteina a Audies, hru Evy Blechové,“ má své tipy režisér Českého rozhlasu Aleš Vrzák.

Poslechy rozhlasových pořadů a vůbec Prix Bohemia Radio v Olomouci si nenechává ujít ani studentka Vendula Baštincová: „Rozhlasová tvorba pro mě znamená hlavně a především práci s hlasem, která mě fascinuje. Líbí se mi také, že je to dostupné nevidomým lidem, kteří toho mohou prožívat daleko víc.“

V hlavních rozhlasových kategoriích vybrala porota sedm finalistů z došlých třiceti šesti přihlášek v kategorii Drama a šest finalistů z dvaceti osmi přihlášených v kategorii Dokument.

Do finále v kategorii Drama postoupila tato díla: Eva Blechová: Pro patria mori, Gabriela Preissová: Její pastorkyňa, Marek Epstein: Pescho, Pavel Molek: Má protentokrát obsazená vlast, Petr Pýcha: Benzína Dehtov, Eva Blechová: Audies. Až po uši a Ferenczová Zuza: Problém (Vyskočit z kůže).

Vítězové soutěže Prix Bohemia Radio si převezmou ocenění zítra při slavnostním večeru.

Lit.: Novotná, Klára: Pescho – Když se voda vytratí. In Čtvrtletník Klubu Vltava 3/2014, s. 12 (článek). – Cit.:  Rok 2055. Ne příliš vzdálená budoucnost. Planeta však přišla o klíčový zdroj života – vodu. Nahradila ji želatina vyráběná z dužiny brukve, vyšlechtěné pro tyto účely nadnárodní společností Pescho. Takový je svět přespříští generace podle Marka Epsteina, autora původní rozhlasové hry nesoucí jméno právě oné mocné korporace. Ale Pescho nevlastní jen hektary brukvových polí  potřebných pro přípravu nápojů a užitkové želatiny. Jeho jméno je zastoupeno v názvech bankovních domů, energetických společností, kulturních institucí i spotřebního zboží… Pescho prorůstá celým společenským systémem a ovládá jej, protože díky své náhražce vody má v rukou samu lidskou existenci. Fakticky zemi spravuje již téměř dvacet let armáda a má pod kontrolou každý pohyb, každý kontakt osob všech nově ustavených společenských tříd.

Dan Gál je vlastně příživník. Vyhnul se vojně, neplatí daně a peníze si vydělává skrze jakési novodobé „hackerství“. Vybudoval si speciální systém, pomocí kterého se umí napojit na cizí počítačová zařízení a získávat tak tajné či nedostupné informace, za něž jsou mnozí ochotni dobře zaplatit. A Dan potřebuje prostředky, protože šetří na bydlení v brukvových polích, chce  vypadnout pryč z pustého, šedivého, nepřátelského města a konečně uvidět slunce. A všechno by se dařilo, kdyby v poslední době nezačal nezadržitelně tloustnout… Ta dokonalá, stoprocentně nezávadná Peschocola bobtná v těle jako pomalu působící jed. Daniel je zatím ojedinělou obětí, ale v brukvové želatině tiše tiká zkáza pro všechny. Záchrana má jméno voda. V okamžiku, kdy se dozví pravdu, začíná pro Dana dlouhá a nebezpečná cesta, na které se k boji za vyléčení vlastního těla přidá boj za záchranu jiné lidské bytosti a v jejím konci nečeká jen voda, ale také poznání blízkosti, přátelství a lásky, tak potřebných k uhašení žízně duše.

Marek Epstein patří v současnosti k nejvýraznějším a také nejvytíženějším mladým scenáristům. Píše pro televizi i film, vedle řady jiných ocenění má na svém kontě i Českého lva za nejlepší scénář (Ve stínu, 2013). Pro rozhlas již dříve napsal původní hru Pro nepřekonatelný odpor uvedenou v cyklu Vinohradská 12 (2011) a několik minutových her. Za sci-fi drama Pescho získal čestné uznání v dramatické soutěži pořádané Českým rozhlasem v roce 2013. Rozhlasové realizace hry (autorem pro tento účel výrazně upravené) se ujal režisér Petr Mančal se zvukovým designérem Filipem Skuhrovcem. Rozhodli se pro náročnou formu budování fiktivního světa blízké budoucnosti v propracované, nezkratkovité podobě umožňující napětí v celku i údiv nad detailem. Tomu odpovídal způsob natáčení, kdy realizátoři opět vyšli při některých scénách ven ze studia, ale i herecká práce  vedená k autentickému výrazu. Do role Danyho obsadil režisér vnímavého a herecky přesného Petra Lněničku, s nímž se na cestě za vodou ocitá Svatopluk Skopal coby statečný generál Tony, Matouš Ruml jako Danyho bratranec Piko či Lucie Pernetová v roli Tonyho křehké dcery Violy.

Lit.: Faltýnek, Vilém: Blahodárné doušky pescho-coly. In Divadelní noviny 17/2014 (14. 10. 2014) (recenze). – Cit.:  Rozhlasová akční sci-fi. Kdo chtěl věřit, že s čistě zvukovými prostředky je takový žánr v rozhlase možný, tomu teď dává hra Pescho za pravdu. Společné dílo autora Marka Epsteina na jedné straně a režiséra Petra Mančala a zvukového designéra Filipa Skuhrovce na straně druhé je futuristické nejen v obsahu, ale i v estetice provedení.

Aktuální globální téma nedostatku vody si vzal Epstein jako východisko a vytvořil obraz světa roku 2055. Voda se ztratila ze zemského povrchu, lidská sídla bojují s přívaly písku a prachu, v lidské potravě vodu nahradil průmyslově vyráběný hydratační gel. Funguje to skvěle, reklama na nápoje z gelu cvrliká na každém kroku. Drobnou vadou na kráse úspěšného produktu je fakt, že gel po určité době zablokuje látkovou výměnu v těle a člověka zevnitř roztrhá. Život může zachránit zase jen jediný lék – voda. Cena několika mililitrů čisté vody vystoupala na černém trhu na úroveň ceny bytu. A je v nejvyšším zájmu korporace Pescho vyrábějící nápoje, aby zůstala nadále nedostupná… To je základní situace. V ní se odehrává příběh generála, který objevil způsob, jak pomocí plané brukve vrátit lidem čistou vodu, ale musí se skrývat před ekonomicko-vojenskou totalitní mocí, která vše kontroluje. Osloví hackera Daniela, aby mu pomohl vypátrat nezvěstnou dceru Violu, čímž se jejich příběhy propojí. Generál pomocí vody zachrání Danielovi život, Daniel po síti najde Violu, přes kulometnou palbu oba proniknou do města a dceru vyvezou ven.

Nahrávka od prvních okamžiků upoutá neznámou a neobvykle intenzivní barvou zvuku. Vnímáme atmosféru stísněných obytných prostorů, dlouhých nízkých chodeb, odkud může kdykoli vyrazit milice, vylidněných ulic, kde fouká životu nebezpečný prašný vítr a projíždějí písečné frézy, kov skřípe suše a nerezavě o kov. Vizuální představy, které takový zvuk evokuje, jsou naléhavé a blízké filmovým obrazům. Autoři se nebojí vrstvit situace. V klíčové scéně v závěru, kdy postřelený generál čeká v autě, až se Danielovi podaří vyvést jeho dceru s dítětem, ve zvuku rozlišíme až osm zvukových akcí: generál přemáhá zranění a přijíždí pro Daniela s Violou k domu, písečná fréza hrozí, že jejich vůz zlikviduje, pokud v několika vteřinách neodjedou, umírající generál se po letech setkává s dcerou, dítě pláče, megafonem je oslovuje milice a žádá doklady a propustku, generál dává Danymu revolver, aby se prostříleli, Daniel poznává v milicionáři svého kamaráda a prosí ho o pomoc, dozvíme se, že kamarád umí řídit popelářský vůz, podaří se nastartovat a odjíždějí, hudba akce rytmicky spojuje a nese napětí. To vše v jedné minutě dvaceti vteřinách. Naprosto srozumitelně, přehledně, s nejvyšší autenticitou, o níž panují pověry, že naopak srozumitelnosti brání. Jak je vidět, nebrání, pokud je provedena s profesionální důsledností.

Ne náhodou se na realizaci hry Pescho sešli dva původem filmoví tvůrci – scenárista Marek Epstein a v rozhlase nový Filip Skuhrovec, filmový zvukař. Filmovost se tak promítla do textu i do zvuku. A režisér mladé střední generace Petr Mančal, který vedle rutinní rozhlasové práce neztrácí vůli hledat nové postupy, pokud mu text poskytuje prostor, zastřešil záměr svou zkušeností.

V rovině zvuku to znamená několik věcí. Režisér se zvukařem se rozhodli opustit studio a vyjít s herci a mikrofony do reálných exteriérů. Tato metoda natáčení není nová. Už v šedesátých letech, když to vývoj techniky dovolil, s ní experimentovali například režiséři Otakar Bílek a Miloslav Jareš. Zůstalo ale u ojedinělých pokusů a pak se na tuto možnost na několik desetiletí zapomnělo. Po roce 2000 se k ní v rozhlase vrací především režisér Aleš Vrzák a poměrně často, podle toho, co vyhovuje tomu kterému scénáři, točí hlasy herců mimo studio. Mančal jde ale ještě o něco dál. Hledá prostory, které mají přesně požadovanou zvukovou charakteristiku. Herce také točí v akci, běžícího hrdinu například snímá za běhu. Filmovost Pescha, to je také zmíněné vrstvení. Nejde ale o různé hlasy natočené na detail a položené přes sebe, nýbrž všechny zabírá „okem“ jednoho mikrofonu ve společné situaci. Takže v detailu je jen jeden hlas a ostatní dostávají přirozenou akustickou deformaci, aniž by ale padaly na úroveň zvukové kulisy.

A pak je tu práce s hercem. Mančal do hlavních rolí obsadil Petra Lněničku a Svatopluka Skopala. Lněnička v první části hry vytváří postavu tlustého a nemocného Daniela dlouhými, astmaticky sípavými výdechy, pracuje v hlubší poloze hlasu a mikrofon ho snímá na velký detail. Po ozdravné kúře vodou je donucen sportovat a jeho hlas omládne. Generála hraje zkušený herec a dabér Svatopluk Skopal. Je to vynikající volba, Skopal ovládá civilní projev, který ideálně svědčí realistickému zvuku, má tvrdost do akčních scén i jemnou emotivní polohu. Na minimální ploše krátkých replik je výrazově jednoznačný a autentický. V roli Violy účinkuje Lucie Pernetová, jejího agresivního manžela hraje Jiří Štrébl. Zapojení herců do fyzických akcí a natáčení v exteriéru zjevně práci herců velmi stimuluje.

Hra Pescho měla premiéru 2. září na stanici Český rozhlas 3 – Vltava. Marek Epstein text poslal loni do soutěže k 90. výročí rozhlasu a získal čestné uznání. Kvalitou si ale jeho text s vítěznými nezadá. Rozdíl lze vidět možná v tom, že Epstein je v dialozích méně doslovný, což se v obvyklých měřítkách chápe jako méně „rozhlasový“. Píše krátké, úsporné, jakoby filmové dialogy, které předpokládají doplňující obrazovou informaci. Je to posun možným směrem. Vyžaduje ale filmově důslednou práci se zvukem, který bude schopný slovo zasadit do souvislostí. To se tady naštěstí stalo. Hra překračuje běžný průměr rozhlasové dramatické produkce. Podařilo se natočit akční sci-fi s úzkou tematickou vazbou k problémům současného světa. Hra má tah a napětí. Možný prostor úvah vidím v tom, jak by bylo možné lépe zvukově provazovat jednotlivé scény. V tomto provedení spíš končí a začínají, než aby jedna dynamicky přerůstala v druhou. A také závěr z žánrového hlediska není dobře vyřešen. Příběh nabitý akcí končí v lyrické mlze bez konkrétní tečky a jeho smysl se tak zbytečně oslabuje. To jsou ale spíš dílčí podněty k úvaze. Na tom, že vznikla po dramaturgické, režijní i zvukařské stránce odvážná a ojedinělá věc náležející do 21. století, to nic nemění. Nahrávka navazuje na nejlepší českou tradici vytyčovanou takovými díly, jako je Horčičkův Let do nebezpečí, a přejme rozhlasovým tvůrcům i posluchačům, aby bylo možné v této linii tvorby pokračovat.

Lit.: anonym: Marek Epstein: Pescho. In web ČRo 3 Vltava, duben 2015 (anotace). – Cit.: V předvečer světového Dne Země vás zveme v Klubu rozhlasové hry na cestu do blízké budoucnosti, přesně do roku 2055. Tam situoval Marek Epstein děj své rozhlasové hry Pescho a tamější realitě odepřel základní zdroj života – vodu.

Jak se taková skutečnost promítne do individuálních osudů a jak ovlivní celý společensko-politický systém? Kdo z takového stavu profituje a koho ohrozí? Vydejte se s hlavním hrdinou Danem Gálem na nebezpečnou cestu za záchranou nejen vlastní existence…

Lit.: anonym: Prague – Poslech rozhlasové tvorby: Marek Epstein – Pescho. In web Akcuj.cz, říjen 2014 (pozvánka k poslechu). – Cit.: Zveme Vás na poslech původní rozhlasové hry Marka Epsteina Pescho, který se koná v pondělí 13. října od 18.00 hodin v Galerii Vinohradská 12 – v suterénu historické budovy Českého rozhlasu.

Hru v roce 2014 natočil režisér Petr Mančal v hlavních rolích s Petrem Lněničkou, Svatoplukem Skopalem, Matoušem Rumlem, Lucií Pernetovou a Jiřím Štréblem. Dramaturgie: Klára Novotná. Zvuk, hudba a zvukový design: Filip Skuhrovec. Produkce: Radka Tučková.

Poslech uvede šéfrežisér Českého rozhlasu Aleš Vrzák, který bude rovněž moderovat následnou diskusi.

Marek Epstein je jedním z nejvýraznějších mladých scénáristů současnosti. Píše pro film i televizi, vedle řady jiných ocenění má na svém kontě i Českého lva za nejlepší scénář (Ve stínu, 2013). Pro rozhlas již dříve připravil původní hru Pro nepřekonatelný odpor uvedenou v cyklu Vinohradská 12 (2011) a několik minutových her. Sci-fi drama Pescho bylo oceněno čestným uznáním v dramatické soutěži pořádané Českým rozhlasem v roce 2013.

Rok 2055 je pro nás dohledná budoucnost. V Epsteinově příběhu však na Zemi té doby chybí základní zdroj života – voda. Nahradila ji želatina vyráběná z dužiny brukve, vyšlechtěné pro tyto účely nadnárodní společností Pescho. Korporace však nevlastní jen hektary brukvových polí potřebných pro přípravu nápojů a užitkové želatiny. Její jméno je zastoupeno v názvech bankovních domů, energetických společností, kulturních institucí i spotřebního zboží… Pescho prorůstá celým společenským systémem a ovládá jej, protože díky své náhražce vody má v rukou klíč k lidské existenci. Prakticky zemi spravuje již téměř dvacet let armáda a má pod kontrolou každý pohyb, každý kontakt osob všech společenských tříd.

V takovém režimu se Dan Gál pohybuje vlastně za hranicí zákona. Vybudoval si speciální systém, pomocí kterého se umí napojit na cizí počítačová zařízení a získávat tak tajné či nedostupné informace, za něž jsou mnozí ochotni dobře zaplatit. Všechno se mu až do nedávna dařilo – až do chvíle, než začal nezadržitelně tloustnout… Ta dokonalá, stoprocentně nezávadná Peschocola mu začala v těle jako pomalu působící jed. Daniel je zatím ojedinělou obětí, ale v brukvové želatině tiše tiká zkáza pro všechny. Záchrana má jméno voda. V okamžiku, kdy se dozví pravdu o příčině svého postižení, začíná pro Dana dlouhá a nebezpečná cesta, na které však nebude zachraňovat jen sebe, a v jejímž konci nečeká jen voda, ale také poznání blízkosti, přátelství a lásky.

Režisér Petr Mančal a zvukový designér Filip Skuhrovec zvolili náročnou formu budování fiktivního světa blízké budoucnosti v propracované, nezkratkovité podobě umožňující napětí celku a sugestivitu každému konkrétnímu jednání.

Lit.: Řezníčková, Zuzana: Pescho: apokalyptická vize světa na Vltavě. In web RadioDock, 2014 (recenze). – Cit.: Války, znečištění planety, totální kontrola obyvatel a nedostatek vody, to jsou časté motivy děl zamýšlejících se nad budoucností lidstva. V literatuře se průběžně objevují od dob vydání Orwelova dystopického románu 1984, katastrofické a sci-fi filmy dnes běžně plní multiplexy a ani v rozhlase (jak zahraničním, tak českém) není tato tematika zcela ojedinělá. Za příběhy snažícími se odhadnout co se v budoucnu stane lze spatřovat přirozený lidský strach z neznáma, často podpořený i aktuálními světovými konflikty a tématy. Rozhlasová inscenace Pescho spadá do žánru postapokalyptických vizí a soustředí se především na téma vojensky řízené společnosti s přesnou hierarchií a životně závislou na produktech stejnojmenného koncernu. Společnosti pijící Peschocolu místo vody.

Rozhlasová hra Marka Epsteina Pescho získala v loňském roce jedno z ocenění v rámci soutěže Českého rozhlasu o původní rozhlasovou hru a v premiéře jsme ji mohli slyšet na stanici Vltava 2. září. Režisérem inscenace je Petr Mančal, jenž kromě propracované a bohatě vystavěné zvukové stránky akcentoval především významovou stránku textu. Hlavním aktérem hry se tedy pomyslně stává mocná firma Pescho, která díky dodávání životadárné želatiny nahrazující v budoucnosti vodu, prakticky ovládá lidstvo. Její název se postupně objevuje v názvech bankovních domů, energetických společností a především v názvech spotřebního zboží v čele s Peschocolou, oblíbeným a velmi rozšířeným nápojem. Ten však, jak se později ukáže, může mít i smrtící účinky.

Postavy hry žijí uzavřeně, obklopeny počítači, které jim organizují život. Hlavním hrdinou je hacker Dan (Petr Lněnička) žijící v ústraní z peněz, jež dostává za vyhledávání pohřešovaných osob přes internet. Jeho relativně poklidný život naruší až jedna ze zakázek a především zjištění, že díky želatině s Peschocoly mu zbývají dva měsíce života.

Režiséru Petru Mančalovi se s pomocí zvukového designéra Filipa Skuhrovce podařilo barvitě vykreslit ponurou vizi světa poznamenaného komercí a válkami, ve kterých lidstvo téměř zničilo samo sebe. Mrazivou hudbu střídají neživě působící hlasy počítačů, které informují o počasí nebo vyhledávají zadané informace. Hudební a ruchové motivy evokují místy filmy z žánru sci-fi. Bohatá zvuková koláž je především v úvodu hry téměř na hranici posluchačových vnímacích schopností (což je občas problémem řady současných rozhlasových inscenací), brzy se však pozornost více přesune na dialogy mezi jednotlivými postavami a samotnou zápletku příběhu. Dialogy jsou pak ještě oživovány dalšími dramatickými postupy v podobě nahrávek rozhovorů lidí, které hlavní hrdina odposlouchává.

V souladu se záměrem vyzdvihnout zvukovou stránku inscenace jsou herecké výkony velmi civilní. Je využíváno spíše minimalistických řečových gest, která jsou poté dotvořena pomocí hudby nebo ruchů. Působivé je také detailní snímání využité například při zachycení dýchavičnosti hlavního hrdiny, prodírajícího se z posledních sil bouří pro pomoc. Z vedlejších rolí vyniká Lucie Pernetová v roli týrané ženy Violy.

Hra Marka Epsteina Pescho předkládá neradostnou vidinu světa budoucnosti a metaforicky se snaží varovat před možnými dopady konzumního způsobu života, který se teď může zdát pohodlný, ale jehož následky lidstvo brzy ponese. Zdařilá inscenace vyznění textu ještě umocnila a v posluchači se v závěru mísí dvě emoce: požitek z vjemu auditivního díla a zároveň lehký smutek a obava týkající se jeho poselství.

Lit.: Štráfeldová, Milena: Oceněná rozhlasová hra PESCHO dostane divadelní podobu. In web ČRo Rádio Praha, 10. 4. 2019 (článek). – Cit.: Olomoucké Divadlo Tramtarie začalo v těchto dnech zkoušet původně rozhlasovou hru Pescho, jejímž autorem je scénárista a spisovatel Marek Epstein. Hra byla v r. 2015 roce oceněna na prestižním mezinárodním festivalu rozhlasových her Grand Prix Nova v Bukurešti. Nyní jde o její první divadelní zpracování. Divadelní adaptace pod názvem Boj o přežití: P.E.S.CH.O! bude uvedena ve světové premiéře 8. května. Režie se ujme divadelní a rozhlasový režisér Petr Mančal.

Hra e odehrává v roce 2055 po třetí světové válce, kdy Zemi postihla ekologická katastrofa. V jejím důsledku již neexistuje pitná voda. Nahradila ji vodní náhražka Peschocola, kterou vyvinula tajemná nadnárodní korporace PESCHO.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

100%

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)