Čekanka (2013)

Přidal: Přemek |

Prosinec 12, 2013

Lenka Lagronová. Rozhlasová hra. Komorní příběh z nostalgické kavárny. Hudba Zdeněk Král. Mistr zvuku Josef Daněk. Dramaturgie Hana Hložková. Režie Martina Schlegelová.

Osoby a obsazení: Rita (Dita Kaplanová), Jana (Jana Boušková), Olívie (Eva Novotná) a Jakub (Martin Siničák).

Nastudovalo Brno v roce 2013. Premiéra 14. 1. 2014 (Český rozhlas Vltava, 21:30 h.; 32 min.) v cyklu Klub rozhlasové hry. Repríza 13. 10. 2016 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h); 8. 6. 2017 (ČRo 3 Vltava, 20:00 h).

Lit.: Hložková, Hana: Čekanka. In Čtvrtletník Klubu Vltava 4/2013, s. 22 (článek). – Cit.: Na vltavských vlnách jsme premiéru hry Lenky Lagronové naposled slyšeli před třemi lety. Příběh romanopiskyně Jane Austenové, nazvaný krátce Jane, se odehrával v roce 1815. Přestože je jednou ze čtyř postav nové původní rozhlasové hry Čekanka rovněž spisovatelka, děj probíhá v současnosti. V menším soukromém podniku optimistické kavárnice se scházejí nejen štamgasti, mezi které patří právě zmíněná literátka, ale i náhodní příchozí. Poklidné prostředí se zaběhnutými zvyky je jen málokdy narušeno nečekanými příhodami, i když právě po drobných zvratech její osazenstvo velmi touží.

Lenka Lagronová patří ke generaci začínající po roce 1989. Ačkoliv vystudovala na DAMU u prof. Jaroslava Vostrého obor dramaturgie, kromě spolupráce s režisérem Petrem Léblem v této profesi nikdy nepracovala. Dlouhodobě se věnuje psaní dramatických textů, vyznačujících se lyričností, zkoumáním vnitřního světa postav a křesťanským poselstvím. Přestože nepatří k vysloveně feministicky zaujatým tvůrkyním, jejím textům dominují postavy výrazných, svéhlavých hrdinek a jejich osudů. Výjimečnost těchto žen je pokaždé postavena před překážky způsobené soudobými společenskými pravidly. Ženský „úděl“, anebo bytí v nechtěné sociální „izolaci“, jsou výsadními tématy v jejích textech. Způsob, jakým dochází ke sdělení, je však vytvořen jemnými, takřka básnickými jazykovými prostředky.

Dnes již renomovaná divadelní dramatička napsala přes dvacet her, které byly uvedeny na jevištích Národního divadla, Divadla Komedie, Divadla Na zábradlí, Činoherního studia, Klicperova divadla, Slováckého divadla aj. Mezi nejvýraznější tituly její tvorby patří například Antilopa, Markýza, Páv, Terezka, Království, Miriam, Nikdy, Johanka, Etty Hillesum, Pláč, Křídlo, Smích, Z prachu hvězd, Čupakabra.

První setkání Lenky Lagronové s rozhlasem začíná až roku 1999. Autorka se zúčastnila soutěže o původní rozhlasovou hru s textem Vstaň, prosím tě, za který získala cenu stanice Vltava. Na debut v éteru si ale počkala do roku 2001, kdy byl text realizován. Inscenace byla krátce po vysílání nominována na prestižní Prix Italia a v roce 2002 získala čestné uznání v soutěži Prix Bohemia Radio. Svou druhou rozhlasovou hru Jane (2011) napsala v rámci projektu „Vinohradská 12“. Osud slavné britské spisovatelky Jane Austenové zobrazila jako vnitřní svár mezi uměleckou dráhou a vyhlídkou na budoucí existenci, pevně svázanou dobovými konvencemi.

Čekanka

Kavárna „U dvou mlýnů“ je místem, kde je možné nalézt klid, anebo si jen tak snít. Majitelka podniku, temperamentní Rita, jej zbudovala proto, aby tváří tvář stárnutí dokázala, že svému životu dá ještě nějaký smysl. V duchu francouzského kultovního filmu Amélie z Monmartru stvořila místo, ve kterém svým zákazníkům nejraději podává „zmrzlinu s krustičkou karamelu, zapékanou čekanku a malinový kir“. Kdo umí ocenit menu z jejího oblíbeného filmu, ten se stává součástí „světa“, který se jí podařilo stvořit. Takovou osobou je právě spisovatelka Jana. Spřízněnost mezi oběma ženami není pouze generační. Spojuje je také čekání na jakoukoli, nejlépe však dramatickou příhodu s hosty. Realita se totiž může snadno stát příběhem v rozepsané knize.

Lagronová situovala děj Čekanky do rodinné kavárny, ve které se čeká na „drama“, které se ale nikdy nestane. V příjemné navenek sentimentální atmosféře se však odkryje několik lidských traumat a dospěje k několika zdánlivě banálním životním poznáním. Autorka záměrně vystavuje své postavy romantickým touhám, ale i emocím, plynoucím z vnitřní frustrace. Jejich konání v průběhu hry přitom stejnou měrou také ironizuje. V nostalgické atmosféře komorního příběhu je tedy místo i pro svébytný autorčin humor.

Lit.: Hložková, Hana: Lenka Lagronová: Čekanka. In web ČRo 3 Vltava, leden 2013 (článek s totožným textem).

Rozhlasové hry