Hymna (1998)

Ladislav Smoljak. Záznam divadelní hry Studia Ypsilon v Praze. Hudba Miroslav Kořínek, klavír Vendulka Kafková. Divadelní režie Ladislav Smoljak. Rozhlasová úprava Jan Kolář, Zdeněk Doležal a Luboš Chmelař.

Osoby a obsazení: Kajetán, česky mluvící český vlastenec (Marek Šimon), Josef, jeho syn, Čech (Petr Reidinger), Mareš, oboujazyčný pražský Žid (Ladislav Smoljak), Mastílková, jeho dcera, česky mluvící německá vlastenka (Doubravka Svobodová), Gertruda, její neteř, Němka (Sylva Reidingerová), Jammerweil, krejčí, německy mluvící český vlastenec (Jiří Zeman), oboujazyčný pražský lid (Vendulka Kafková) – studenti kadedry ALD Divadelní fakulty AMU.

Premiéra 8. 5. 1998 (ČRo 5).

1. část – Přednáška: Hymny šumí po krajinách zemí koruny České.

2. část – Hra: Urfidlovačka.

Lit.: (jko): Hymny podle Smoljaka. In Týdeník Rozhlas, duben 1998. – Cit.:
Před dvěma lety Ladislav Smoljak vymyslel a s mladými adepty herectví nastudoval pro pražskou Ypsilonku inscenaci Hymna. Známý cimrmanolog si v ní lehce zažongloval s historií a původem Škroupovy a Tylovy písničky Kde domov můj, která se v roce 1918 poprvé stala naší hymnou. A zcela v cimrmanovském stylu vyšel z úplně jiných východisek než J. K. Tyl ve Fidlovačce, v níž v roce 1834 budoucí hymna poprvé zazněla. Představení se rychle stalo jedním z repertoárových hitu Studia Ypsilon. K jeho velkému ohlasu výrazně přispívá i úvodní přednáška o dalších státních hymnách – od God save the King přes Deutschland, Deutschland uber Alles až po dnes už naštěstí polozapomenutý Sojuz něrušimyj. Nedávno se Ladislav Smoljak ke své Hymně vrátil a zinscenoval ji v rozšířené podobě ve svém novém divadelním studiu Jára. Rozhlasový sestřih Smoljakovy Hymny vám nabízí její původní ypsilonskou verzi.

Pozn.: Odehrává se na Starém Městě pražském někdy před rokem 1834, kdy měla premiéru hra Josefa Kajetána Tyla „FIDLOVAČKA aneb ŽÁDNÝ HNĚV A ŽÁDNÁ RVAČKA“.

Autor se v této hře inspiroval hrou Josefa Kajetána Tyla „Fidlovačka“, jejíž jedno hudební číslo se později stalo českou národní a státní hymnou. U Tyla má ale písnička „Kde domov můj?“ zcela okrajový význam, s dějem jeho lokální frašky vůbec nesouvisí. V Smoljakově „Hymně“ se tato píseň stává ústředním motivem hry jako předmět tahanic mezi českým ševcem, německým krejčím a židovským skladatelem. V přednášce s hudebními ukázkami, která vlastní hru předchází, se divák seznámí s podivnou historií všech písní, které Češi museli za celých 160 let po premiéře „Fidlovačky“ poslouchat vstoje a s obnaženou hlavou.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Pozn.: Inscenaci vydal Ultraphon / Arco Diva v roce 1998 v poněkud odlišném obsazení (1 CD, UP 0004-2 831, 77:14).

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)