Zdeněk Štěpánek koledující (1956)

Vánoční vzpomínka Zdeňka Štěpánka na dobu jeho mládí. Natočeno 1956.

Text záznamu:

Bylo to v Rakovníku, chodil jsem do primy nebo do sekundy. Bydleli jsme dosti daleko za městem, v lihovaru na samotě. Denně jsem chodíval do Rakovníka do reálky. Tenkrát jsem moc dobře zpíval. Měl jsem takový čistý chlapecký sopránek, trochu tenorovitě zabarvený. Zpíval jsem dokonce i na kůru. Věděli to o mně i tři rakovničtí vysokoškoláci – jeden technik a dva universitáni. Přišli s nápadem chodit po Rakovníce a okolí a sbírat peníze na Husův fond, z kterého se podporovali nemajetní studenti. Pozvali mě, abych zpíval s nimi koledy. Naše kvarteto mělo být krojované. Z Prahy objednali drátenické slovenské kroje, mně udělali malý betlémek a zavěsili mi ho na řemen kolem krku. Po pečlivých zkouškách jsme se jednoho dne konečně vydali na koledu. Zpívalo se nám pěkně, moc pěkně. Vzali jsme to poctivě dům od domu, partaj od partaje. Někde si nás poslechli jen tak za dveřmi, ale někde nás pozvali i dál, když poznali, kdo jsme, a také nás uhostili. A dobře uhostili. Tady kousek vánočky, tady jablko, nějaké cukroví, ale někde také sklenička vaječného anebo jiného koňaku. Jinde zase višňovka, jinde trochu vína. Mysleli jsme si, že se nehodí, abychom odmítli. To by byla chyba. Co vám mám povídat. Nežli jsme absolvovali půl ulice, byli jsme v notách, ale i nohách značně nejistí. Viděli jsme, že pro dnešek je po koledě.

Na druhý den jsme si už dali pozor. Já tím spíš, že se to tatínek velmi rychle doslechl a pořádně mi vyčinil, a dokonce mi chtěl koledování zakázat.

Naše koledování trvalo tři dny. A mělo skvělý výsledek, o němž se nám ani nezdálo, když jsme první den zazvonili u prvních dveří. Vykoledovali jsme tenkrát Husovu fondu celých šest tisíc rakouských korun, čili tři tisíce zlatých. To byla v té době ohromná suma. Za to by se dala koupit chalupa – a pěkná. Tak Husův fond měl pěkné bohatství, z něhož byla řada studentských stipendií.

Ale teď už, jak říkala jedna z našich studentských koled:

Radostnou novinu, křesťané milí,

Zvěstujem‘ vesele, v tu chvíli.

Že se narodil Spasitel,

Všeho světa vykupitel.

V Betlémě městě,

vězte to jistě.

Vězte to jistě.

A já už zapaluji první svíčičku.

Radostné Vánoce vám všem.

If you enjoyed this post, please consider to leave a comment or subscribe to the feed and get future articles delivered to your feed reader.

.
Komentáře

Zatím nemáte žádné komentáře.

Napište komentář k článku

(povinné)

(povinné)